ÚVOD DO TEORIE A METODOLOGIE SOCIÁLNÍ POLITIKY
Indonésie a Jižní Korea). V Evropě byl uplatněn v Maďarsku a do určité míry také v Polsku, Lotyšsku, Estonsku, Bulharsku, Rumunsku a na Slovensku. OECD tento přístup podporuje a organizuje řadu konferencí a seminářů na toto téma, naposledy v roce 2002 ve Vídni a v Praze.
5.6
Návraty k myšlence sociálního státu
I. Neoliberalismus vyvolal vlnu kritiky z řad levicových stran a organizací. V kritice neoliberalismu se poukazovalo (Cohn, 1971) na to, že soukromý sektor ničím nepřispěl k řešení problémů znevýhodněných v USA. Proto se Afroameričané bouřili ve Wattsu, Detroitu a Newarku (1965–1967). Ukázalo se, že i v liberálním státě, jako jsou USA, vláda musí jedince na práci připravit: vzdělávat je, školit, přeškolovat, nalézt jim zaměstnání a poskytnout jim další nezbytné sociální služby – hlavně nezaměstnaným mladým, zdravotně postiženým, po výkonu trestu apod. Současně musí v nezbytné míře rozvíjet sociální politiku. V poslední době se v Evropě zvedají hlasy na obranu koncepce sociálního a sociálněprávního státu z evropských univerzit, odborových a jiných levicových organizací, Rady Evropy (Georgie, 1998; Rys, 1999). Požadují dodržování lidských práv a státních povinností. Návrhy na redukci sociálních práv vyvolávají ostré reakce, stávky a demonstrace. Pravicové vlády v Itálii, Francii a Německu nebyly příliš úspěšné při omezování sociálních výdajů. Rada Evropy a Evropská unie se svými deklaracemi, smlouvami a direktivami plně hlásí k myšlenkám sociální péče (Simitis, 1999). Obdobně také úmluvy MOP propracovávají podrobně principy a minimální normy sociálního zabezpečení. II. Ve Finsku se v roce 1987 objevila iniciativa Od sociálního státu k sociální společnosti (Wiman, 1987). Myšlenka sociální společnosti představuje významný posun v myšlení založený na principu širokého zapojení nestátních organizací a obyvatelstva do realizace státní sociální politiky: pouhá charita vede k chudobě a vzniku sociální pasti, pokud jsou zničeny místní
ekonomické struktury; humanitární pomoc je nutností, ale nesmí se zaměňovat za pomoc k rozvoji,
neboť při nejlepší vůli udržuje jen status quo. Pomoc má být nahrazena spoluprací v duchu rovnosti společných zájmů poskytovatele a příjemce. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214976