98
symbolistická díla obecně, nejen ta česká, ale i ruská, zpravidla dočkávala hodnocení poměrně kritických. V žádném ze svazků Masarykova díla, jež byly dosud vydány, odkazy na Březinu nenajdeme.226 A ani Březina se ve svých dopisech až do doby jejich setkání v roce 1906 o Masarykovi nezmiňuje. Přesto však nepanují žádné pochybnosti o tom, že Masaryk jistě byl v zorném poli Březinova zájmu (Březinův přítel František Bauer se v dopise z Krakova ze 6. ledna 1888 Březiny dotazuje, zda Masaryk stále ještě bojuje s obhájci Rukopisů královédvorského a zelenohorského227). Václav Jebavý ani jeho přátelé o Masarykovi nepsali, protože jeho činnost byla všem známa, byl nedílnou součástí obrazu tehdejšího společenského života. Názory mladého Masaryka a mladého Březiny se v mnohém shodovaly. V obou dvou osobnostech se sehrála bitva víry a rozumu, bitva náboženství a vědy. Masaryk se během pobytu v Brně a ve Vídni postupně začal s katolicismem rozcházet. Renanův Život Ježíšův jej podnítil v přemýšlení o Kristově božské podstatě. Formální vztah k náboženství jej znechucoval, proto se ještě za svých brněnských gymnaziálních studií vyslovil, že už se nadále nebude zpovídat, což rozdmýchalo spor takového rozsahu, že Masarykovi hrozilo až vyloučení. Dne 13. července 1870 vyhlásil vatikánský koncil dogma o papežově neomylnosti; 1. až 2. září porazila pruská protestantská armáda vojsko katolické Francie. V témže roce přišel papež o vládu nad Římem, jehož obyvatelstvo většinou schválilo své připojení k italskému království. To vše zasadilo autoritě katolické církve velké rány a student vídeňského Akademického gymnázia Tomáš Masaryk prohlásil, že dogma o papežově neomylnosti neuznává a bude od této chvíle namísto do kostelů katolických docházet do pravoslavných chrámů. V třídní knize u něj bylo uvedeno vyznání řeckokatolické. V rámci hledání takového světonázoru, který by proti sobě nestavěl vědu a víru, dochází Masaryk nakonec k pozitivismu a protestantství. V roce 1878 se oženil s Američankou Charlotte Garrigueovou, jež na něj měla, co se týká duchovního formování, zásadní vliv. Charlotte se hlásila k unitarismu – odmítala svatou Trojici, božskou podstatu Krista a Zjevení jako zdroj Písma svatého. Ve své práci Selbstmord als soziale Massenerscheinung der Gegenwart (1878, knižní vydání 1881, česky 1904 pod názvem Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty) se Masaryk zabýval příčinami duchovní krize, na jejímž počátku stála ztráta rovnováhy mezi vírou a věděním. Když se roku 1882 přestěhoval z Vídně do Prahy a stal se mimořádným profesorem na české univerzitě, přednášel o Blaisu Pascalovi, v němž spatřoval příklad vědomého překonání katolictví a přechodu k protestantismu, odmítal však jeho víru v božské Zjevení. Umělecké poznání ovšem stavěl příznačně velmi vysoko. V přednášce O studiu děl básnických (1884) tvrdil: „Poznávání umělecké nejvyšší je poznání lidské.“228 Ovšem už v době boje proti 226
227 228
Březinovo jméno se objevuje až v 25. svazku Spisů TGM: Masaryk, Tomáš Garrigue: Světová revoluce. Za války a ve válce 1914–1918, Praha, Masarykův ústav AV ČR 2005. Březina, Otokar: Korespondence I (1884–1908), Brno, Host 2004, s. 56. Masaryk, Tomáš Garrigue: O studiu děl básnických, Praha, Gustav Voleský 1926, s. 19.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214839