poměrně urostlý muž. Byl svalnatý a nedostatek sebejistoty se projevoval jen v jeho angličtině. „Myslím, že byste měl odejít.“ Obrátila se k němu zády. On ji však vzal za paži. Ucítila jeho silné prsty na holé pokožce. „Ne, ne… já jen chtít pomoct.“ Vyprostila se z jeho sevření a promluvila s větším sebe vědomím, než jaké ve skutečnosti cítila. „Už na mě nikdy nesahej.“ „Dáma v nesnázích?“ Otočila se a nesmírně se jí ulevilo, když spatřila povědomý rozesmátý obličej Jacka Gellera. „Ano.“ Snažila se zachovat klid. „Hledám tady bar.“ „Pak jste našla toho pravého. Zavedu vás tam.“ Krátce pohlédl na Ťiang Pao-fua a potom ji odvedl kolem směnárny k úzkému dřevěnému schodišti, které vedlo k malému knihkupectví v mezipatře. „Co to mělo znamenat?“ Pokrčila rameny. „Nic.“ „Tak mi to rozhodně nepřipadalo.“ „Věřte mi, osamocené ženy v hotelích neustále někdo otravuje.“ Margaret se rozhlédla kolem sebe a přejela pohledem řady knih a stojany s časopisy. „Když jsem říkala bar, měla jsem na mysli něco, kde nám do hlavy nalijí chlast, ne písmenka.“ Zazubil se. „Za chvíli se dočkáte.“ Prošli úzkou chodbou k místu, kde stály na stráži vysoké kovové lampy. Stěnu po jejich pravici zdobila půlkruhová vitrážová okna. Mramorová balu stráda nalevo poskytovala výhled na vstupní halu o patro níž. Na konci chodby se před nimi otevřel bar. Kolem nízkých kavárenských stolků stály shluky křesel a pohovek. Po celé délce jedné stěny se táhla řada oken. Posadili se na stoličky u dlouhého naleštěného pultu. Skrz skutečné kulaté brýličky na ně shlížel staromódní golfista v pumpkách a bekovce. Měřil asi metr a byl poskládaný ze svět98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214343