Nacpat do jeho prťavé ordinace nějakou velkou krávu by byla pořádná fuška. A rozhodně by se nevešla na operační stůl. Nedá se říct, že bych velká zvířata nějak zvlášť milovala. Abych řekla pravdu, nemusím ani koně. Jde spíš o to, že když někdo chová velká zvířata, má většinou i pár malých. Přinejmenším kočku. Většinou alespoň psa. Někdy dokonce oba dva zároveň. A k tomu třeba pár králíků a křečka. A malá zvířata zbožňuju! Když taťka odejde do chlíva za zemědělcem, kterému ta nemocná velká zvířata patří, vyskočím z auta a vydám se hledat zvířata malá. Super je, že vůbec nevadí, když člověk špatně vidí. Pokud jsem se na výletech do taťkovy práce naučila jediné, pak to, že nejdůležitější je dobře slyšet. Malá zvířata se totiž na statcích schovávají na nejroztodivnějších místech. Jednou mě pískavý zvuk zavedl do garáže, kde jsem na kapotě starého traktoru našla celou tlupu koček. Jindy jsem zase objevila tři labradoří štěňata za kamny. S taťkou jsme jeli za nějakou starou paní, a když jsem s ní šla do kuchyně na sklenici džusu, zpoza kamen se ozývalo slabé škytání. A tam ta štěňata ležela. V bedně na dříví! Ale neměla se tam špatně, pod nimi byl kobereček a u nich ležela jejich psí máma. Paní nám řekla, že jim jsou tři týdny a za chvíli půjdou pryč. Samo sebou jsem se taťky zeptala, jestli bych si jedno nemohla nechat. Ale bylo mi jasné, že řekne ne. Vždycky řekne ne. Mamka má totiž na psy alergii.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214202
To byl ten důvod, proč nechtěla bydlet na statku taťkových rodičů. Děda totiž potřebuje psy, které s sebou bere na výlety a na lov. Teď má dva. Pojmenoval je po synovcích Mickeyho Mouse — říká jim Ťip a Ťop. Stejně tak se jmenovali psi, které měl předtím. A ti předtím taky. Děda má trochu problém s pamatováním jmen. I mně občas říká Ťip. Nebo Ťop. Jedním z důvodů, proč mám zvířata tak ráda, asi je, že jim je úplně jedno, jestli jsem albínka. Je jim naprosto ukradené, že těkám očima a mám bílé vlasy. Pro ně jsem prostě jen Anne Bea. Anne Bea, která umí rozeznávat zvířecí zvuky a zároveň jednou rukou poplácávat a druhou rukou hladit. Taťka říká, že když jsem obklopená zvířaty, netěkám tolik očima. A podle mě to je pravda. Když totiž v náručí držím kotě nebo když se tváří dotýkám kokršpanělího štěněte, připadám si klidnější uvnitř i navenek. Skoro jako bych byla ve svém Normálním světě. Svým způsobem zapomenu na všechno špatné. Trochu podobně to mám, když zpívám. To o tom jsem vlastně chtěla vyprávět! Chtěla jsem vyprávět o dnu, kdy mi Thea ve školce rozšlapala brýle. Samozřejmě to udělala ona, i když to Jøgge před mamkou zamlčel. Už tehdy byla Thea super kráva. Ale dobrá, zpátky k věci: Mamka řekla, že budu muset jet další den s taťkou do práce, a dodala, že je načase jít domů. Svírala jsem Jøggeho ruku.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214202
„Myslím, že Anne Bea má něco na srdci,“ prohlásil Jøg ge. „Je to tak, Anne Beo?“ Přikývla jsem. „Na něco jsem přišla.“ „Vážně?“ zeptala se mamka. „Tak ven s tím.“ Pustila jsem Jøggeho ruku a udělala několik kroků za mamčiným hlasem. Za chvíli jsem ucítila, jak mě chytila za ruku. Zhluboka jsem se nadechla. Potom jsem doširoka otevřela pusu. Ten den jsem totiž zjistila, že umím zpívat! To se ví, že jsem zpívala i předtím, ale většinou hrozně potichu a často jen v duchu. Když jsme ale ten den ve školce začali zpívat, stalo se něco zvláštního. Odněkud z břicha se mi zničehonic vzedmula vlna vzduchu, který se mi prodral do krku a ven z pusy jako la-la-la-la-la-la-laaaaaaaaa! V ten moment jsem zapomněla, že zrovna před chvilkou se přede mnou ostatní holky zavřely v místnosti s panenkami. Záleželo mi jen na tom, abych si udržela ten pocit, který se ve mně rozlil, když mi z pusy vyšel všechen ten vzduch. Soustředila jsem se jen na to a ani jsem si nevšimla, že ostatní přestali zpívat. „No páni, Anne Beo!“ Jøggeho hlas mě vrátil zpátky do školky. „Vždyť ty umíš zpívat!“ podivil se. „Jsi úplná operní pěvkyně! Nechce se mi věřit, že jsi takový hlas schovávala!“ To jsem samozřejmě nedělala, prostě se teď najednou objevil. To jsem ale namítnout nestihla, protože mě
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214202