Ale právě dlouholetá tradice přesvědčila FRA, aby Keswick navrhla jako dějiště Světového poháru v běhu do vrchu pro rok 2005, což je událost, která by výrazně povzbudila místní ekonomiku ještě rozkolísanou po katastrofální epidemii slintavky a kulhavky v roce 2001. Keswick už tento každoročně pořádaný šampionát jednou hostil, v roce 1988, kdy se běžel čtvrtý ročník. Jenže dnes se jedná o mnohem větší podnik – v říjnu bude o pohár na Aljašce soutěžit sedmadvacet zemí. I při výběru hostitelského místa zuří konkurenční boj, většina ostatních kandidátů může očekávat výrazně vyšší oficiální podporu než Keswick. Novozélandský Wellington už má přichystaný rozpočet 200 000 liber – skoro dvojnásobek toho, co by FRA mohla poskytnout Keswicku. Ministerský odbor pro sport naproti tomu opakovaně odmítl žádosti FRA o financování kandidatur na velké závody z loterijních fondů. Pokus Sedberghu kandidovat na pořadatele šampionátu v roce 2003 ztroskotal, když UK Sport (mateřská organizace instituce Sport England) nejdřív ztratila žádost o grant podanou FRA (na příspěvek 31 500 liber k rozpočtu o výši 90 000 liber) a duplikát pak Sport England zavrhla s vysvětlením, že běh do vrchu není součástí olympijských her ani her Commonwealthu a nemá „výkonnostní program světové úrovně“ financovaný loterijními fondy. Současná kandidatura spoléhá na podporu obecní rady a místního zvláštního výboru Rural Regeneration Cumbria, jakož i na nadšení a zapojení činitelů FRA a jednotlivých členů klubu. Mnozí nadějní závodníci z Keswicku se připravují na slavný běh na Skiddaw, který se koná v červenci. Letos se na něm přidělují body do šampionátu Anglie i Británie a čeká se, že se zúčastní až 500 nejlepších britských vrchařů. Navíc je to velká šance prokázat, že Keswick má potenciál hostit významný vrchařský závod. Ne všichni členové klubu jsou z kandidatury na Světový pohár nadšení. Některým tradičně založeným běžcům se nezamlouvá už jen pomyšlení na mezinárodní přebory v běhu po horách, protože většina účastnických zemí odmítá drsné, prudké, kamenité seběhy charakteristické pro britské závody. Některé týmy preferují jen závody do kopce, jiné trvají na polních či zpevněných cestách nebo přinejhorším hladkém travnatém povrchu. Trať pak není lehčí; je jiná. Britové, kteří se dobře umisťují na mezinárodních závodech, bývají spíš elitní maratonci a krosoví běžci než známé tváře z domácích vrchařských
– 98 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214191