v metru, v autě, a dokonce i v posteli. Jíme, kdy se nám to hodí, a dokonce i když se nám to nehodí. Dokonce „tradiční“ snídaně, obědy a večeře jsou novodobými fenomény, které mohou mít v jiných zemích odlišný význam. Jak dokládají staré kuchařky a popisy stravování, snídaně bývaly velmi neobvyklé a doporučovaly se pouze pro děti, invalidy a starší lidi s oslabeným zažívacím ústrojím. Slovo „večeře“ (v angl. „dinner“) pochází z latinského slova „disjejunare“, což znamená „ukončení půstu“. Později se slovo ve francouzštině zkrátilo na „disnare“ nebo „disner“, a pak v angličtině na „dinner“. Takže slovo „večeře“ vlastně znamená „snídaně“ (viz vysvětlení slova „breakfast“). Oběd jako takový je relativně nový fenomén. Slovník dr. Johnsona z roku 1755 říká, že „oběd“ (lunch nebo luncheon) znamená „tolik jídla, co jeden pobere“.184 Do začátku 19. století se z oběda stalo jídlo, které se jedlo uprostřed dne vsedě u stolu. Na konci 19. století se pak oběd považoval za společenskou akci převážně výše postavených žen.185 Dnes je oběd hodováním v půli dne, kdy si můžete dát třiceticentimetrovou obloženou bagetu nacpanou masem a sýrem (podávanou současně s velikou limonádou a balíčkem hranolků)! Podle toho, kde bydlíte, a podle rodinných zvyklostí se mohou vaše stravovací návyky lišit od návyků sousedů, nebo od toho, co je v současnosti doporučováno ze strany zdravotních a sportovních časopisů. To ale neznamená, že jsou vaše návyky špatné, jsou jen odlišné. Jak můžete vidět, nic takového jako normální způsob jedení neexistuje, takže ho ani nelze definovat. A nutit se jíst určitým způsobem se spoustou omezení a zakázaných jídel může vaše šance na úspěšné zhubnutí zhoršit. Proto doporučuji ne diety, ale „zodpovědné jedení“. Zodpovědné jedení lze definovat snadněji. Jednoduše řečeno, jde o jedení takového množství jídla, které je potřebné pro dosažení cílové tělesné hmotnosti, a současně o chytrou volbu pestré skladby potravin. 98
JEZTE! NEJEZTE! JEZTE! Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213940