Svatopluk Doseděl a nenápadného rozsévání nejrůznějších indicií a znamení, údajně značících spletitou cestu k jejich tajemstvím. A za to jsem tyto nekorunované krále mystifikace obdivoval především. Ano, spousta, ne-li dokonce většina jimi vypuštěných informací neměla s pravdou nic společného, ale člověk na to přišel až po vynaložení značné námahy a zpravidla ve chvíli, kdy byl hodně daleko na slepé koleji. Zhusta šlo jen o tajemně působící údaje, jež měly dlouhodobě vytížit jak různé konspirační teoretiky, tak neúnavné lovce obřích pokladů. Odpověď na otázku, proč svobodní zednáři vynakládali na matení světa takové úsilí, se přímo nabízela a já nepochybně nebyl sám, kdo zastával názor, že cílem jejich dezinformačních aktivit bylo obyčejné utajení pravdy. Tématice svobodných zednářů jsem se začal věnovat na střední škole a od té doby jsem nashromáždil a zarchivoval celkem slušné množství informací; jenže jak už jsem naznačil, eliminování těch matoucích, byl většinou velmi zdlouhavý proces a někdy – vzhledem k mým omezeným možnostem – se mi nezadařilo vůbec. Pravda tam ale někde ukryta byla, o tom jsem nikdy nepochyboval, možná dokonce i pravda natolik neuvěřitelná, že je sama o sobě dokonalou mystifikací. Ve čtvrtek 8. října 2009 (udělal jsem si poznámku do diáře) se v mém obývacím pokoji protivně rozdrnčel telefon. Byl jsem pohodlně naskládán v hlubokém křesle, popíjel gin a zrovna jsem uvažoval, jak naložím s blížícím se víkendem. Málo využívaný telefon jsem měl na dosah, ale absolutně se mi ho nechtělo zvedat. Do velké knihovny zabudovaná stereo sestava tlumeně přehrávala cédéčko Johna Fogertyho, kterýžto pán pro mě toho času představoval 98
Truhla_tisk_def.indd 98
15. 9. 2015 18:43:23
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213775