pedagogika
––
––
––
–– ––
––
pedagogika
systém předávání hotových poznatků a jejich souborů. Vzdělávání a vyučování je založeno na práci se zkušenostmi žáků. Klade důraz na vytváření situací pro získávání cenných zkušeností, rekonstrukci těchto zkušeností, učení prostřednictvím řešení problémů (problém z praxe žáků, problémové vyučování); podporuje samostatnou i společnou práci žáků; podporuje instrumentální dimenzi vzdělávání a výchovy; princip osobní užitečnosti; podceňuje teorii ve vzdělávání. Sociální pedagogika. Pedagogická disciplína, která navazuje na sociologii výchovy; vymezuje se transdisciplinárním charakterem. Je tou částí pedagogiky, která se zabývá problematikou výchovy v závislosti na postupujícím procesu industrializace, technizace, rozvoje forem soužití a na změnách právních norem. Všímá si měnícího se prostředí a tím i podmínek výchovy. Sleduje tyto proměny nejen v obecné rovině, ale i v situacích, kdy je morální vývoj jedince ohrožen a dochází k těžkostem v přizpůsobování, v socializaci. Akcent na sociální souvislosti výchovy na rozdíl od pojetí individualistického a psychologizujícího. Významně se zaměřuje na vztah výchovy a sociálního prostředí. Speciální pedagogika. Pedagogická disciplína zabývající se výchovou a vzděláváním (především) dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, s různými handicapy, s různými omezeními v učení, chování, jednání, v komunikaci. Významně pracuje s poznatky z medicíny, psychologie. Analyzuje dané handicapy, jejich příčiny, možnosti nápravy, kompenzace a metody přípravy a vykonávání učebních činností i pracovních operací. Člení se na podobory podle povahy znevýhodnění: psychopedii – zabývá se výchovu a vzděláváním jedinců s mentálním postižením (se sníženými rozumovými schopnostmi); somatopedii – zabývá se výchovu a vzděláváním jedinců tělesně postižených, nemocných a zdravotně oslabených; oftalmopedii – zabývá se výchovou a vzděláváním jedinců se zrakovým postižením a nevidomých; surdopedii – zabývá se výchovou a vzděláváním jedinců se sluchovými vadami různých typů a stupňů; logo pedii – zabývá se výchovu a vzděláváním jedinců s narušenou komunikační schopností; etopedii – věnuje se výchově a vzdělávání jedinců s problémy a poruchami chování. Srovnávací pedagogika (komparativní pedagogika). Relativně samostatný obor pedagogiky orientovaný na studium, analýzu, srovnávací analýzu výchovných a zejména vzdělávacích systémů v různých zemích, směřuje k postižení obecných rysů a tendencí vyučování a výchovy v současném světě. Orientace výrazně na organizaci a obsahy vzdělávacích (zejména školských) soustav, jejich sociální determinaci, podmínky fungování a efektivitu, kulturní tradice. Vojenská pedagogika. Rozpracování pedagogické teorie zaměřené na výchovně ‑vzdělávací proces v podmínkách armády. Zpracovává zejména otázky pedagogických kompetencí velitelů, výchovy a výcviku vojáků. Vysokoškolská pedagogika. Pedagogická disciplína orientovaná na problematiku řízení učení v podmínkách vysokých škol. Podstatné otázky: intenzita, způsoby samostatné studijní práce, formy účinné pedagogické práce, řešení problémů jako základní proces učení, rozvíjení vědeckého myšlení. Zážitková pedagogika. Jeden z přístupů k pedagogice volného času. Vychází z toho, že ve volném čase člověk/dítě/žák sám volí aktivity, o které má zájem, má je rád, jsou spojeny s hlubšími a intenzivnějšími zážitky. Druhý aspekt – volíme pro volný čas nabídky takových činností, které s hlubšími pozitivními zážitky souvisejí. Zabývá se i otázkami primární a sekundární prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213653