Kapitola 7
Stíny života
černozelená tvář začala bíle svítit, jak začala stvůra vyzařovat světlo v přípravě na detonaci. Z takovéto blízkosti by ho creeper jistě zabil. Vše, co stačilo udělat, bylo seknout po té bestii, aby přerušil detonační proces, ale byl příliš paralyzován strachem; strachem a panikou. Nedokázal se pohnout. Jak se blížil výbuch, syčení creepera zesilovalo. A pak najednou z temnoty vystřelil šíp a zasáhl creepera do hlavy. Tato rána zastavila creepera a přiměla jej obrátit se ke zdroji útoku. Ze stínů vyletěl další šíp a trefil creepera tentokrát do hrudi. „HEJBNI SEBOU!“ zakřičel hlas z temnoty. Rozkaz Gameknighta dostatečně vyprovokoval, aby se dal do pohybu. Vytáhl svůj očarovaný meč a sekl po nestvůře dřív, než mohla zareagovat. Cítil, jak se meč střetává s tělem netvora a zakusuje se mu do kůže. Creeper začal syčet a opět svítit, jak se pokoušel vybuchnout, ale Gameknight nezaváhal ani na vteřinu. Máchl zlatým mečem a sekl jej do boku. Z temnoty vylétly další šípy, které ho proklály, a detonační proces se přerušil. Creeper se znovu a znovu rozsvěcoval rudě, jak Gameknightovy údery nacházely svůj cíl. A pak tvor zmizel, HPéčka naprosto spotřebována dvojitým útokem, a na místě, kde stál, zůstala malá hromádka střelného prachu. To bylo jen tak tak. Gameknight se začal třást při pomyšlení, jak blízko smrti se ocitl. Proč jsem tak ztuhl? pomyslel si. Proč jsem nezaútočil na toho creepera hned, jak jsem ho uviděl? Proč jsem… „Jsi blázen nebo co?“ pronesl ženský hlas ze tmy. „To byl creeper. Nemůžeš tam jen tak stát… hýbeš se… zabíjíš… jinak se sám necháš zabít.“
97
Minecraft_2_tisk4.indd 97
9. 11. 2015 14:52:16 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213028