odklopit víko. Policajt nakoukl dovnitř a zamrkal. Na dně krabice neležela pizza, ale tablet. Ale na obrazovce tabletu zářila pizza tak dokonalá, že snad i voněla. „Ale… je nějaká divná… ta pizza…“ namítl policista. Bert zaklapl krabici: „Francouzská!“ řekl nekompromisně. Užaslý policista ukázal klukovi, v kterém pokoji leží velvyslanec, a Bert udělal několik rychlých kroků. „Dobrý!“ řekl pochvalně do prostoru a tablet věděl, že to patřilo jemu, z krabice se ozvalo: „My ještě spolu dokážeme věci!! „Okamžik!“ vzpamatoval se policista. Ale to už byl Bert v místnosti. Na lůžku ležel starší hubený muž s velkým nosem a šarmantním knírkem, byl napojený na hadičky a drátky. „Bonjour,“ řekl Bert a muž kývl. Bert vytáhl tablet a tam se místo pizzy objevila ve francouzštině tato věta: Pane velvyslanče, buďte v klidu, já vím, kdo má v tom otevřeném trezoru prsty, a vypátrám to. Brzy vám dám vědět! Velvyslanec chtěl něco říct, ale hadička v krku mu v tom bránila, místo aby se zatvářil radostně, se zachmuřil. Bert se podíval na překlad. Základy francouzštiny měl ve škole za sebou. Vyčinil tabletu: „Nepiš nic o prstech. On to nepochopí. Jeho zajímá, kdo to vykrad, ne kdo tam nechal prsty, když navíc je ten trezor celý prázdný a žádný prsty tam pravděpodobně ani nejsou!“ „Aha, ztraceno v překladu,“ opravil se tablet a napsal: Jsme na stopě zločincům. „Nevadí ti, že to píšu v množném čísle?“ špitl tablet. „To si spolu vyřídíme potom,“ mračil se Bert. „Když použiješ množné číslo a někomu se to dostane do ruky, budou špioni pátrat i po tobě! Co já vím, jak jsi odolný vůči násilí.“ Velvyslanec se rozhlížel, ke komu Bert promlouval. Slovům špioni a násilí asi trochu rozuměl, polekal se.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212946
„Nejsem téměř vůbec odolný!“ připustil donedávna polámaný tablet. „Tak to oprav!“ Na tabletu se objevilo: Vypátrám to brzy! Velvyslanec se pořád tvářil nepřístupně, jako kdyby čelil provokaci a rukou hledal zvonek, aby si přivolal sestru. „Rychle, napiš tam, že vím, že tam měl palmu. Nad tím trezorem. To je detail, ze kterého mu dojde, že jsme v obraze!“ Tablet to rychle napsal. Velvyslanec ztuhnul, zamrkal. Opatrně se rozhlédl a usmál se. „Napiš mu, že znám člověka, který se dostal ke kódu!“ Tablet to rychle přeložil. Velvyslanec údivem rozevřel oči… „Potřebuju čas, a dokonce zjistím, jak to udělal!“ Velvyslanec namáhavě polkl, ale nevydal hlásku. „A že mu pomůžu!“ Velvyslanec se zvedl na loktech, jako kdyby v tom nechtěl malého Berta nechat samotného. Trápení, které mu kalilo oči, se najednou projasnilo jiskřičkou naděje. Velvyslanec natáhl ruku a hadička s infuzí se napjala. Bert raději udělal krok k posteli a stiskl mu ruku, bylo to víc než psaná smlouva. Dosud rozježený knírek se uklidnil a vousy se položily vedle sebe jak na dovolené na pláži. Muž sáhl na stolek a do bločku napsal telefonní číslo. Pod to francouzsky: Můj šofér Pierre – a připsal: Udělat vše! Podal mu bloček a Bert si lístek utrhl a schoval. „Brzy vám dám vědět. Au revoir!“ Velvyslanec zamrkal na Berta a velvyslanecky se usmál. Bylo to, jako by mu vyjádřila dík celá Eiffelova věž. Do místnosti se vřítil policista i s polekanou tlustou sestrou. „Nesmí jíst!“ volala sestra. Bert pokrčil omluvně rameny a předvedl jí tablet, z pizzy zbyl na obrazovce jen jeden dílek. Setra se zděsila: „No tohle!“
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212946
Bert řekl: „Buďte v klidu. Pan velvyslanec jde s dobou! Byl to jenom virtuální oběd! Proto je tak hubený.“ „Taky bych si jednu takovou dala,“ zamyslela se sestřička. Policajt pátral v obličeji velvyslance, zda má zakročit. Velvyslanec se usmál, pohladil si břicho a pokynul, že je vše v pořádku. Než se rozkoukali, Bert už tam nebyl!
Někomu je zkrátka kontejner souzený…… Tablet dopadl do měkkého papírového krabicového ticha v kontejneru. Za ním kšiltovka a znáček pizzerie, který měl Bert připevněný žvýkačkou na bundě. Pochopil, že jej z krabice od pizzy jen tak někdo nevytáhne.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212946