odklopit víko. Policajt nakoukl dovnitř a zamrkal. Na dně krabice neležela pizza, ale tablet. Ale na obrazovce tabletu zářila pizza tak dokonalá, že snad i voněla. „Ale… je nějaká divná… ta pizza…“ namítl policista. Bert zaklapl krabici: „Francouzská!“ řekl nekompromisně. Užaslý policista ukázal klukovi, v kterém pokoji leží velvyslanec, a Bert udělal několik rychlých kroků. „Dobrý!“ řekl pochvalně do prostoru a tablet věděl, že to patřilo jemu, z krabice se ozvalo: „My ještě spolu dokážeme věci!! „Okamžik!“ vzpamatoval se policista. Ale to už byl Bert v místnosti. Na lůžku ležel starší hubený muž s velkým nosem a šarmantním knírkem, byl napojený na hadičky a drátky. „Bonjour,“ řekl Bert a muž kývl. Bert vytáhl tablet a tam se místo pizzy objevila ve francouzštině tato věta: Pane velvyslanče, buďte v klidu, já vím, kdo má v tom otevřeném trezoru prsty, a vypátrám to. Brzy vám dám vědět! Velvyslanec chtěl něco říct, ale hadička v krku mu v tom bránila, místo aby se zatvářil radostně, se zachmuřil. Bert se podíval na překlad. Základy francouzštiny měl ve škole za sebou. Vyčinil tabletu: „Nepiš nic o prstech. On to nepochopí. Jeho zajímá, kdo to vykrad, ne kdo tam nechal prsty, když navíc je ten trezor celý prázdný a žádný prsty tam pravděpodobně ani nejsou!“ „Aha, ztraceno v překladu,“ opravil se tablet a napsal: Jsme na stopě zločincům. „Nevadí ti, že to píšu v množném čísle?“ špitl tablet. „To si spolu vyřídíme potom,“ mračil se Bert. „Když použiješ množné číslo a někomu se to dostane do ruky, budou špioni pátrat i po tobě! Co já vím, jak jsi odolný vůči násilí.“ Velvyslanec se rozhlížel, ke komu Bert promlouval. Slovům špioni a násilí asi trochu rozuměl, polekal se.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212946