Velký problém od zavedení nevolnictví představuje alkoholismus, který zjevně nelze vymýtit. Ivan Franko odhaduje, že kolem roku 1850 bylo v Haliči celkem 23 tisíc šenků, ve kterých se nalévala místní, převážně vysokoprocentní, pálenka. To znamená, že na jeden šenk připadalo přibližně 230 obyvatel. V jiných obcích ale panovaly mnohem kurióznější poměry: v okresním městě Žovkva (Żółkiew) v blízkosti Lvova připadá dle novinového článku jeden šenk na dvacet dospělých obyvatel. Hostinští, kteří si šenk pronajímají, bývají ve východní Haliči bez výjimky Židé, což dodatečně přispívá k již tak vyhraněným antisemitským náladám. Židovské šenky se označují za hnízda všeho zla, která ničí v jádru zdravého lidského ducha. V západní části země, stejně jako ve slovenských oblastech Horních Uher, venkovské šenky provozují i sedláci. V policejních kronikách regionálních deníků se odráží bída prostého venkovského obyvatelstva. Kupříkladu v novinách Gazeta Samborska se lze dočíst, že jistý Michał Janiszewski ze vsi Wola Baraniecka byl za krádež dvou housek v hodnotě šesti krejcarů potrestán šesti hodinami arestu, zatímco Maciej Beherycz z Uherců si za krádež ředkve neurčité hodnoty musel odpykat trest čtyř hodin arestu. O několik dnů později byl Beherycz 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212456