98
Public relations
jak si stojí PR v rámci managementu, kolik PR praktici vydělávají a co nejčastěji řeší), ale některé se rok od roku mění – například v roce 2012 se výzkum zaměřoval na etiku, zatímco v roce 2013 na krizovou a digitální komunikaci. Výzkum probíhá ve 43 evropských zemích včetně České republiky a účastní se ho přes dva tisíce manažerů, pracujících v PR a komunikaci jak na straně agentury, tak in-house. Není to tedy výzkum mezi širokou, ale odbornou veřejností. Na základě tohoto výzkumu si můžeme udělat poměrně dobrý obrázek o tom, jak situace v PR vypadá a jak se liší, přinejmenším mezi jednotlivými evropskými oblastmi. Online tip Podívejte se na výsledky výzkumů Evropského komunikačního monitoru – největšího výzkumu o PR v Evropě, které jsou k dispozici na http://www.communicationmonitor.eu.
8.1 Problémy se jménem: PR, korporátní, nebo strategická komunikace? Pojem PR má v mnoha médiích a v obecné představě veřejnosti spíše špatnou image. Řada lidí si PR spojuje s manipulací či neetickými praktikami nebo neví, o čem obor vlastně je, tak se k němu staví apriori negativně. V roce 2011 zkoumal vědecký tým pod vedením německého odborníka Ansgara Zerfasse postoje evropských PR manažerů k otázce, jaké konotace má PR v médiích a k jejich vlastní profesi. V tabulce 8.1 jsou frekvence odpovědí PR manažerů ze 43 evropských zemí (včetně ČR) na otázku: „V mnoha evropských zemích má pojem PR v médiích negativní konotace. PR je často vnímáno jen jako vztahy s médii a publicita. Profesionálové jsou někdy označováni za spin doktory nebo propagandisty. Co si o těchto výrocích myslíte?“ (European Commonication monitor – ECM – 2011) Výsledky se liší podle toho, zda se vztahují na akciové společnosti, neziskové organizace, či PR agentury, ale napříč oborem se respondenti shodli, že PR má v médiích převážně negativní image, která podkopává důvěryhodnost všech profesionálů v oboru. Všichni PR profesionálové v Evropě se tedy shodují na tom, že jejich obor má špatnou pověst – nejvíce v Polsku, Velké Británii, Norsku, Chorvatsku, Dánsku, Slovinsku, Srbsku a Německu. Tuto situaci proto často řeší tak, že pro obvyklé praktiky PR nalézají nová pojmenování, která si veřejnost a média tolik nespojují s manipulací, propagandou a persvazivitou. Na otázku „Teoretici diskutují o tom, jakým termínem nejlépe označit různé aktivity interní a externí komunikace organizací. Jaký jiný název či označení byste použili vy?“ odpovídalo 2209 komunikačních manažerů z Evropy (v rámci výzkumu European Communication Monitor 2011). Jejich odpovědi jsou uvedeny v obr. 8.2.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212348