„Jak jste mohla vědět, že mám cigarety?“ „Protože tu před mým domem kouříte každý večer.“ „Šest večerů v týdnu,“ odpoví jí, „v pondělí mám volno.“ „Jak se jmenujete?“ „Jeevan Chaudhary.“ „Měl byste pro mě, Jeevane, tu cigaretu?“ „Jistě. Prosím. Nevěděl jsem, že kouříte.“ „Zrovna jsem znovu začala. Oheň?“ „Takže,“ zapaluje jí cigaretu, „tohle je vaše první.“ Nevšímá si ho a zadívá se k domu. „Odsud je docela pěkný, co?“ „Ano,“ přitaká, „máte krásný dům.“ Zaslechla snad ironii? Není si jistá. Je jí to ale fuk. Dům jí vždycky přišel krásný, o to víc teď, když ví, že z něj odejde. Viděno perspektivou lidí, jejichž jména se objevují nad názvy filmů, je dost skromný, ale je mnohem extravagantnější než cokoli, co by si ona sama uměla představit. Až do konce života už nic takového nezažije. „Víte, kolik je hodin?“ zeptá se jí. „Nevím. Asi tak tři ráno? Možná už půl čtvrté?“ „Proč na příjezdové cestě pořád stojí auto Elizabeth Coltonové?“ „Protože to je alkoholička,“ odpoví mu Miranda. Úžasem otevře oči. „Jako vážně?“ „Je moc opilá na to, aby mohla řídit. Ode mě to ale nemáte.“ „Jasně. Díky.“ „Není zač. Lidi jako vy žijí právě pro takové drby, že?“ „Ne,“ řekne jí, „nás takové drby živí. A platí mi činži. Já žiju pro úplně jiné věci.“ „A pro co tedy žijete?“ „Pro pravdu a krásu,“ odpoví jí s netečným výrazem ve tváři. „Máte svou práci rád?“ „Není to tak, že bych ji vysloveně nenáviděl.“ Nebezpečně moc se jí chce brečet. „Takže vás baví pronásledovat lidi?“ Rozesměje se. „Dejme tomu, že tahle práce odpovídá tomu, jak si definuju slovo práce.“ „Nechápu.“ ( 104 )
Stanice_11_sazba_09.indd 104
9.10.2015 16:34:55 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211898