Zabiják Anders a jeho přátelé (Ukázka, strana 99)

s množstvím dalších naštvanejch kunčaftů. Asi bysme měli vzít kramle k neznámýmu cíli.“ V tu chvíli nebylo jednoduché jmenovat se Johan Andersson. A jednodušší nebylo ani to, že byl známý spíš jako Zabiják Anders, že byl čerstvě věřící – a že jeho jedinými přáteli na světě byli nejspíš oni srdeční nepřátelé, kteří se s ním nyní hodlali nastěhovat do obytného auta, místo aby byli zabiti.

Ježíš dál mlčel jako Zeď nářků, zatímco farářka a recepční mluvili pořád. Přese všechno přišli s jediným rozumným řešením, které viděl. „Můžu vás zlákat na půl láhve Kristovy krve na povzbuzení?“ zkusil to recepční.

Zabiják Anders se rozhodl. „Jo, můžeš. Nebo když je takovej den, tak na celou. Pojď, vyrazíme.“

100

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211829

K A PITOL A 18.

Kriminálník Olofsson, kterého v jedné hospodě na Södermalmu knokautoval čerstvě věřící kriminálnický kolega, se probral za pár minut. Choval se hrubě k posádce sanitky, která právě dorazila, vynadal chuděrce servírce, která chtěla, aby zaplatil, mrštil zbylou sklenkou Cabernetu Sauvignon o zeď a odpotácel se pryč. Za míň než půl hodinu dorazil domů ke svému bratrovi Olofssonovi (mezi kriminálníky není neobvyklé přeskakování křestních jmen). Když mladší brácha objasnil situaci staršímu, vydali se Olofsson a Olofsson do penzionu Mořský mys, aby sjednali spravedlnost.

Hotel působil opuštěně. V recepci stálo několik zmatených hostů a ptali se, kde je recepční, nemohli dostat klíče od svých pokojů. Další host se už aspoň deset minut chtěl ubytovat.

Olofssonovi a Olofssonovi vykládal, že na zvonek cinká marně a když zavolá do hotelu ze svého mobilu, udělá nejlíp, když telefon bzučící na pultu zvedne sám. „Vy jste si taky rezervovali pokoj?“ zeptal se onen muž. „Ne,“ odpověděl Olofsson. „Nerezervovali,“ řekl Olofsson.

101

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211829

A tak odešli, z auta si přinesli kanystr benzínu, obešli dům a podpálili ho.

Aby dali najevo.

Nejasno co.

Tak jednoduché to bylo, když se bratři spojili. Olofsson byl téměř tak temperamentní jako jeho bratr.

O hodinu později rozhodl službu konající velitel hasičského záchranného sboru z Huddinge, že nemá smysl povolávat posily. Nemovitost je celá v plamenech a ztracená, ale je bezvětří a panují tak příznivé podmínky, že v okolí není nic ohroženo.

Zbývá nechat hotel dohořet. V současné chvíli si nemůžou být jistí, ale svědectví naznačují, že uvnitř nikdo neuhořel, a také že dům podpálili dva neznámí muži pomocí hořlaviny. Z právního hlediska je to stejné jako žhářský útok na osobu.

Vzhledem k tomu, že nikdo nedošel k újmě, měla být mediální hodnota omezena na státní perspektivu. Kdyby si však jeden bedlivý noční šéfredaktor v novinách Expres nevzpomněl, kde se odehrával rozhovor s tím, jemuž se říká Zabiják Anders.

To se stalo asi tak před třemi lety, ale ten vrahoun tam bydlel, možná tam tedy bydlí pořád? Po rychlé, ale dobře odvedené novinářské práci zformuloval titulku na další den: Válka v podsvětí: ZABIJÁK ANDERS na útěku před ŽHÁŘSKÝM ÚTOKEM V novinách plné dvě stránky: mimo jiné kompletní zopakování toho, jak smrtelně nebezpečný Zabiják Anders může 102

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211829