a nad letadlem jen skomíravě svítalo. Bylo to jako vyjádření celého mého aktuálního rozpoložení v kostce. Holt ženský to nemaj lehký a lehčí už to nebude.
98
I když možná přece jen na těch dovolených něco bude. Když jsme po tříhodinovém letu a hodinovém transferu z letiště, po všech těch čekáních s kufry u nohou a vzájemných nevraživých pohledech konečně přišli do našeho apartmánu, měla jsem pocit, že to přece jen může stát za to. Měli jsme výhled na moře, bazén pod okny a pokoj byl také ucházející. Děti se bleskurychle převlékly do plavek a vypadly k bazénu. Karel tam rychle zamířil za nimi, snad aby ještě ukořistil aspoň jedno volné lehátko, nebo proto, aby nemusel trávit čas se mnou. Ani mi nevadilo, že jsem zůstala na pokoji sama s nevybalenými kufry. Uklízení mě uklidňuje, takže jsem všem naskládala jejich věci do šuplíků, dojala se nad tím, jak velké kalhotky už nosí moje dcera a kolik triček si s sebou vzal můj syn, a když jsem to všechno měla hotové, rozhodla jsem se vyrazit na pláž, na lehkou procházku nebo tak něco.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210587