„Některé jamky se kříží, anebo jsou položeny tak, že se hráči navzájem musí potkávat a míjet. Kdyby se vražda stala tam, zajímaly by nás všechny skupiny hráčů, které hřištěm za celou hru prošly. K vraždě ovšem došlo v místě, kde se hráči nemíjejí ani nesetkávají. Pojďme se tedy podí vat na časovou osu.“ „Ve tři čtvrtě na deset startují z první jamky manželé Pekárkovi s obchodními partnery, o patnáct minut pozdě ji Monhartovi, po nich Anetka s tetou a za nimi Gabriela Rezková se dvěma kamarády,“ přečetl Tomášek seznam z papírku, který jim včera dala tisková mluvčí. „To souhlasí, porovnal jsem to se startovací knihou. Po Gábině pak hrál Jan Gottfried. Však víte, ten světlovlasý mistr klubu, Žanda. Sám,“ dodal Pepan a připevnil na ná stěnku další list papíru. Byly na něm napsané časy, v nichž startovaly jednotlivé flighty. Startovní časy jednotlivých flightů 9.45 hod. 10.00 hod. 10.15 hod. 10.30 hod. 10.45 hod.
manželé Pekárkovi s obchodními partnery manželé Monhartovi Anetka s tetou Gabriela Rezková se dvěma kamarády Jan Gottfried/Žanda
„Podle toho, co říkal Velký Petr, trvá průměrnému hráči asi čtyři a půl hodiny, než přejde celé hřiště.“ „Ale samotný hráč jde rychleji než trojice.“ „A Mona jako mistryně klubu byla sakra rychlá.“ „Ale nemohla být rychlejší než Pekárkovi.“ Chvíli bylo ticho. Všichni tři stáli u nástěnky a studovali připevněné listy papíru. Tomášek občas listoval svými po známkami, Pepan každou chvíli cosi kontroloval z tabletu.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210556