98
Ať naše domněnka, že Šubert v postavě hraběte Beauvalle-Lichtenberga užil historie rodu Buquoy-Longeuvalle, je správná či nikoli, můžeme říct, že dramatik v neprobádaném zákoutí dějin měl volnost spojovat historická fakta s vymyšlenými jmény. Této volnosti užil, jak jsme viděli, z politických důvodů. Ale politické důvody ho vedly též k užití jmen historických. Šubert mohl takto prokazovat sympatie určitým šlechtickým rodům, což znamenalo získávání tzv. konzervativní (české) šlechty pro národní věc v duchu Riegrova programu. Podobnou sympatii prokázal v Probuzencích hraběcímu rodu Deymů. Víme již, že původně si nebyl jist, kterého jména pro ošemetnou roli politického agitátora užije. Že volba jména Karel Dejm byla prozíravá, dokazuje děkovný přípis hraběte Bedřicha Deyma ze Stříteže, pána na Nemyšli, z 18. listopadu 1889. Ještě později byla předmětem autorovy korespondence s příslušníkem do Pruska přestěhované větve Deymů hrabětem JUDr. Carlem Deymem z Jeny, saským státním úředníkem, od něhož jsou v pozůstalosti dopisy z 12. března a 6. června 1900.
5. Tvrdil-li R. A. (zřejmě Šubert) ve zmíněném fejetonu, že dějů let 1740–1742 nebylo dosud v beletrii využito, chtěl asi zastřít jeden z hlavních pramenů dramatu Probuzenci, knihu, která nepochybně Šubrta přivedla na jejich myšlenku. Je to román Moritze Hartmanna Der Krieg um den Wald (1850). Odehrává se sice až roku 1745, pojednává o boji sedláků z Dušník (Hartmannova rodiště) se sousedy z Občova o les Homolu, ale průběhem tohoto boje a jednotlivými postavami se Šubrt inspiroval v Probuzencích. Hrdinou románu je totiž pytlák Petr, který stane v čele bojovných sedláků z Dušník a ve chvíli, kdy místní spor nabývá podoby válečného pozdvižení, je získán vyjednavačem bavorského kurfiřta. Vyjednavač slibuje zbraně a veškerou pomoc, dovede-li Petr vzbudit ve Vídni dojem, že jde o selskou válku nebo opakování husitské historie. Petr se ochotně dá do práce, získá husitskou obec v Rybnících, namluví jí, že první obětí sporů byl husita a že chce táhnout proti jezuitům v Obořišti. Dobude zámek, jímž ovládne kraj, dobude i klášter, který se mu však stane osudný, neboť mniši se zachrání tajnými chodbami a povolají proti němu vojsko, Trenckovy pandury. Císařovna prohlásí milost všem, kdo se vzdají, Petr je opuštěn, uchýlí se do úkrytu, jeho sok jej ovšem vyzradí, je zajat a oběšen. Šubrtovu Lídu v Hartmannově románu připomíná mladá žena Liduška, opuštěná od muže, kterého jí odvedli císařští, a jež ze
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210233