poprvé opilý: seděl s ní na lavičce na Karláku, měli zrovna mírnou chvilku, i jeho opice byla klidná, Tamta mu položila hlavu na klín a zavřela oči. Nějací lidé na ně koukali. Dělal, že jí něco vybírá z vlasů a strká si to do úst. Koukl se oknem na řeku s parníkem. No jo. „To byla vaše přítelkyně?“ zeptala se obsluha. Má dlouhé nohy jako cigarety a z výstřihu jí zavoněla smažená cibulka. „Ne.“ Objednal si další láhev. Šla pro ni. Napil se z nové tmavě červené láhve. A další jeho opice najednou přiskákala po barovém pultu, a tak už se jen přistihne, že mumlavě řekl vlídné číšnici, že se jmenuje kapitán Rašín, a že má hnedle tady na svém nábřeží byt. (Tohle je jedna z mála příležitostí, kdy bylo možné v okně na pár souvislých okamžiků vzácně spatřit opici z Mokré čtvrti, jinak lze vidět pouze výjevy a záblesky a pár chlupů z opičího ocasu a nakonec samozřejmě na spousty příšerných okamžiků Ježibabiznu, která z opic pochází. Je to významný záznam, kdo by ovšem tušil, že pod popelavou sukýnkou obsluhy se ukrývá A. Hitler.) Je psán dál u TV v pařátech Ježibaby:
Ježibabin šatník Světové módy dívá se do poslední chvíle na obrazovku. Leží bez pohnutí na posteli, bude muset vyrazit do porodnice na to Dítě. Tamta už odešla, bouchla dveřmi, naštěstí se občas ještě uráží. (,,Kuš.“) Kalhotky ELASTEN MADE IN USA zalezly zase pod postel k pivním zátkám a tomu ostatnímu, snad je zahnal chabým zhnuseným pohledem. Bolí ho svinsky ta podělaná ruka. Sedl si. Ukázka elektronické knihy, UID: KOS209993