B
uLte tak laskav, Emancipore Reese, a vyndejte mou kroužkovou zbroj. Vydrhněte ji, namořte a naolejujte. Pokud si vzpomínám, kromě obyčejného umytí nejsou nutné žádné opravy, což je, vzhledem k vašemu současnému stavu, vskutku štěstí.“ Emancipor stál ve dveřích kajuty a mrkal na svého pána. Bauchelainův pohled se nezachvěl. „Nyní se můžete vzedmout k pohybu, pane Reese.“ „Ehm, ovšem, pane. Zbroj, říkáte. Jasně, to zvládnu.“ „Výborně.“ Emancipor si přetřel šíji. „Korbal Špičák chytá ryby.“ „Opravdu? Inu, jak jsem slyšel, najednou nutně potřebuje žraločí chrupavku.“ „Proč, bolí ho snad kolena?“ „Jak prosím?“ „Bouřkové čarodějky na to přísahají, pane.“ „Aha. Myslím, že Korbal Špičák má na mysli nějaké pokusné použití.“ „Aha.“ „Pane Reese.“ „Pane?“ „Má zbroj – ne, počkejte okamžik.“ Bauchelain vstal z postele. „Myslím, že jsme v našem vztahu došli k jakési krizi, pane Reese.“ „Pane? Dáváte mi padáka?“ „Věřím, že tato nutnost ještě nenastala,“ odvětil bledolící dlouhán, upravil si brokátový plášR a zvedl ruku ke špičaté bradce. „Tato plavba, žel, přinesla značný úpadek vašich schop-
„
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208919