Ve znamení leknínového květu (Ukázka, strana 99)

Page 1

děti ale měly jinou: „Pomlázka se čepejří, děvečka nám nevěří. Poženem se do dveří a ze dveří do kuchyně mezi dobré hospodyně. Jdeme prosit strejce, aby nám dal vejce. Jdeme prosit tetičku, by nám dala buchtičku.” Ze čtyřiceti obarvených vajec mi po kolednických nájezdech zbyly tři, akorát k večeři. Bez oloupaných kraslic s krajícem s máslem k večeři bych si nedovedl Velikonoce představit. Před polednem jsem na kole projel vesnici s koledovacími zastávkami u Marušky Horvátové, Lídy Vaňkové, Jany Koškové. Když jsem po několika velkých vykoledovaných panácích vstoupil do hospody, vítala mě paní Skřivánková: „Kdyby byl večer, nemuseli bysme svítit, máte oči jako reflektory!” Formálně jsem ji pomladil a poprosil o něco teplého k snědku. Její nádivka s uzeným masem a kopřivami byla vynikající tečkou za oslavou Velikonoc.

98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208748


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.