98
Martin Flosman: Padre a Rebe
František Petružela (druhý zleva) jako vojín 1. pěšího praporu v táboře v Cholmondeley, léto 1940. Dobový popisek zní „náš stan č. 5.“ (ČKA)
– 28. května uzavřeli Italové hranice s Francií. Z Paříže jsme už také vlastně prchali a Agde byla vlastně jen zastávkou na našem útěku. Prozatímně jsme byli umístěni v Cholmondeley Parku. Probouzení ve vojenském táboře má v sobě něco zvláštního, zvláště, je-li to stanový tábor. Lze je přirovnat k probouzení včel v úlu. Probudili jsme se za mlhavého rána. Říká se »mlhavá Anglie.« Jenže zde to není mlha jako u nás. Jsou to kusy mlhy, asi jako když se na horách válí mraky, hned husté, hned zas řídké. Jen zřídkakdy je pravá, hustá, neproniknutelná mlha, která má v Londýně žlutou barvu, jež je horší než největší tma. Za tmy člověk v Londýně nezbloudí, v mlze se to však často stane. Hned po snídani jsme se pustili do stavění stanů. Stanů rychle všude přibývalo a brzy zde stál na velké louce stanový tábor se skupinami stanů po obou stranách cesty, která přetínala louku a vedla k zámku (Cholmondeley Castle), který stál asi míli cesty od tábor na malé vyvýšenině. Stany byly jednak malé, pro šest vojáků (nebo dva důstojníky), jednak velké, které sloužily k zvláštním účelům (skladiště apod.).“ 132 132
P. MATĚJKA, O vojenské duchovní službě v západní armádě 3. In: Z dějin
Padre a Rebe_tisk.indd 98
15. 6. 2015 16:22:50 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208638