98
mie a synekdocha (viz 5.2.2) a apelativizace (konkrétní jméno se stává obecným označením shodných vlastností, např. Švejk – švejk, Jidáš – jidáš, Xerox – xerox); (3) vznikem ustálených slovních spojení – sem řadíme zejména víceslovné termíny, jde o zpřesnění významu (např. kopretina bílá, kopretina řimbaba, finanční spoluúčast, finanční injekce, volnočasové aktivity); (4) přejímáním cizích slov a kalkováním – slova přejímaná z cizích jazyků si nejprve zachovávají původní pravopis a většinou i výslovnost (např. jazz, modeling, monitoring, roaming), někdy dokonce zůstávají nesklonná (např. beri-beri, kuduru, check-in [čekin], chassé [šasé]), některá citátová slova zůstávají nezměněna (např. ad acta), jiná se přizpůsobují. V této fázi zpravidla kolísá způsob jejich psaní (jazz i džez; puding i pudink), a také se objevují další odvozená slova, např. adjektiva tuning, tuningový. V poslední fázi tyto výrazy zdomácní a nejsou už pociťovány jako cizí (kufr, hřbitov, problém, anděl). Zvláštním případem přejímání cizích slov je kalkování, to znamená napodobení cizího vzoru domácími prostředky (často doslovným překladem), např. mrakodrap – podle anglického skyscraper a německého Wolkenkratzer; název gramatické kategorie jmen pád je kalkem latinského slova casus, které napodobuje řecké ptwsiV. Některá slova samozřejmě také zanikají, buď vlivem zániku skutečností, které označují (např. spartakiáda), dále také změnami ve společnosti (zánik výrazů spojených s dobou socialismu, jako např. kádrové rezervy, brigáda socialistické práce aj.). Nárůstem nových informačních zdrojů vznikají slova nová (např. mobil, internet, server).
5.5.3 současné způsoby obohacování slovní zásoby V současnosti v češtině narůstá množství slov přejímaných z angličtiny (např. mobil, operátor, sponzoring, banking, monitoring, jogging, tuning, extremista), která se v češtině ustalují především prostřednictvím publicistiky. V některých případech si mluvčí není vědom přesného významu a vyjadřuje ho nadbytečně cizím i českým slovem (např. negociační obchodněpolitická jednání). Dochází k tomu zřejmě vlivem angličtiny, ze které jsou zprávy překládány. Velkou roli hraje také reklama, když se snaží hledat nová a neotřelá vyjádření. Nová pojmenování vznikají především jako víceslovné lexémy (např. volnočasové aktivity, finanční operace, pevná linka), posunutím významu (např. slovo zelený se užívá ve významu šetrný k životnímu prostředí – zelené technologie, slovo satelit jako nově vybudované sídliště blízko velkoměsta), tvořením pomocí předpony (např. expremiér, exmanžel, exporadce). Vzniká množství složených slov od přejatých základů (např. negociační, negociovat, bioprodukty, makrovirus). Některá nově vzniklá pojmenování zanikají (srov. označení textovka pro SMS zprávu; převládlo esemeska). V publicistice a politice se objevuje i řada metafor pro aktuální skutečnosti (balíček opatření, politický atentát, dostat se do červených čísel, z kapes daňových poplatníků, třešnička na dortu, časový horizont). Slovní zásoba češtiny se tak neustále mění a vyvíjí.
Autosémantika = slova významově samostatná, synsémantika = slova významově nesamostatná; propria = vlastní jména, apelativa = obecná jména; hyperonyma = nadřazené pojmy, hyponyma = podřazené pojmy Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208382