ti reagují kritickým posouzením otcovského vztahu velblouda k velblouďátku. Zdá se jim podivné, že by milující otec hledal pro svého syna žízeň. Tento kritický odstup je okamžikem konfliktu s původně identifikovaným sdělením textu a vede k přehodnocení dosavadního způsobu čtení. Studenti zjišťují, že takto konfliktních míst, kdy nejde jednoduše spojit významová pole slov, je v básni více. Návrh, že může jít o typ nonsensové poezie, je rychle opuštěn, neboť aktualizovaný vztah mezi otcem a dítětem a jeho zjevné porušení (významová disharmonie) se jim jako téma nezdá být vhodným pro nonsensovou poezii – argumentem se stává, že báseň zřetelně má nějaký smysl, uchovává si nějaké významové sdělení, které je však nyní „zkomplikované“. Nové čtení Významová kolize textu způsobuje, že studenti vyjadřují pocit, že báseň jako báseň pro malé dítě „nefunguje“. Navrhují znovu zvážit význam básně a pokoušejí se zjistit významové diskrepance textu, které byly v prvním podobě čtení „úmyslně“ přehlédnuty. Jejich pozornost znovu poutá zvukomalebné spojení bloudícího blouda a konstatují, že slovní spojení není ve vztahu k velbloudovi jednoznačně kladné. Přistupují opět intuitivně k textu a pokoušejí se použít předpoklad, že báseň zachycuje pozitivní vztah mezi otcem a synem. Nedokáží na této povrchní rovině smířit protiklad mezi otcem hledajícím pro svého syna v prostoru, který je charakteristický nedostatkem vody, žízeň. Uvědomují si svůj předpoklad a způsob, jak negativně ovlivňuje jejich čtení. Na výzvu, aby identifikovali typ rytmu, zjišťují, že se jedná o jambický půdorys. Na základě svých vědomostí o vztahu mezi českým jazykem a jambickým rytmem konstatují, že rytmický půdorys neodpovídá předpokládané melodičnosti dětských říkaček. Následně pracují s vlastní zkušeností s dětskými básničkami a konstatují, že je pro ně charakteristický spíše trochejský rytmus, který díky tomu, že je možné jej „skandovat“ a že je „zvukově jednodušší“ a „přehlednější“, stojí před použitím daktylu. Jambický půdorys verše v důsledku toho označují za nečekaný a nepatřičný pro dětskou poezii. Oprava básně Studenti jsou vyzváni k tomu, aby rozpory v básni odstranili a nahradili významové nejasnosti tak, aby báseň byla pro děti čitelná. Namísto žízně tak navrhují dosadit výraz voda a domýšlejí i rým, který by konvenoval s tímto výrazem a báseň by tak byla „zvukově“ přehlednější („pro velblouďátko hledá vodu […] aby ho dostal na svobodu“). Uvědomují si při této příležitosti chybějící rým ve třetím verši, což vnímají jako výrazný rozchod s pravidelností dětských říkanek. Pokoušejí se navrhnout znění básně, které by i v souvislosti s rýmovým zakončením odpovídalo dětskému čtenáři, a zjišťují, jak výrazně by bylo třeba do textové podoby básně zasahovat. Současně si uvědomují aktivitu a význam rýmu i sémantické možnosti jeho porušení.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208379