„A kdo bude platit benzín a další výlohy?“ „Zaplatí si je přeci každej sám, co sis myslel?“ „Člověče, jak tě tak poslouchám, připadám si jako blázen. Ti lumpové měli proti nám tu výhodu, že vezli holku, kterou museli možná nejdřív zfetovat, ale měla papíry. My povezeme sice tu samou holku, ale bez papírů, poněvadž ji o ně připravili. Když nás drapnou jejich policajti, budeme to těžko vysvětlovat.“ „Jo, ale zase máme tu výhodu, že víme, kde to děvče je, a budeme mít s sebou její rodiče. A ti maj určitě kromě jejího rodnýho listu i nějakej jinej platnej doklad, kterým se dá prokázat její totožnost. A my máme při nejhorším svý služební průkazy.“ „Tak teď jsi mě opravdu rozesmál! Až nás v Německu čapnou, budeme jim mávat před nosem našimi služebními průkazy? A s tím benzínem to taky myslíš vážně? Copak je to ve vedlejší vesnici?“ „A jak bych to měl jinak myslet?“ „Tak tomu říkám kavalírský gesto!“ „Víš co? Budeme to považovat za jistej druh charity, Pánbůh nebeskej nám to jednou vrátí.“ „Ten? Doufám, že to tak brzy nebude,“ zasmál se kapitán. – „Tak ale jenom proto, že seš kamarád a že jsme policajti ze starý školy. Ujíždím domů,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208180