Interkulturni-psychologie-dotisk07.qxd
Tab. 6
29.3.2007
15:42
StrÆnka 98
Taxonomie strategií adaptace imigrantů
Integrace je takový způsob adaptace, kdy imigranti uznávají, že poznání a přijetí kultury hostitelské země je pro ně důležité, avšak současně si chtějí udržet i svou vlastní kulturu. Integrovaní imigranti mají pak dvojí kulturní identitu, tj. jednak svou původní a jednak nově získanou. Asimilace je způsob adaptace, při němž imigranti usilují o co největší splynutí s obyvatelstvem hostitelské země, kdežto svou původní kulturu považují za málo důležitou pro život v novém prostředí. Tato strategie předpokládá časté kontakty imigrantů s příslušníky hostitelské země, poznávání a osvojování jejich jazyka, hodnot, norem, zvyklostí. Separace vlastně není adaptace: V tomto případě imigranti nepovažují kontakt s kulturou a příslušníky dominantní kultury za důležitý a setrvávají v určité izolaci od ní, pouze se svou původní kulturou. Marginalizace je strategie těch imigrantů, kteří necítí potřebu kontaktu s dominantní kulturou, ale neuchovávají si ani svou původní kulturu. Jejich identita není kulturně opřena ani o kulturu vlastních rodičů, ani o kulturu hostitelské země. Identifikují se jen se subkulturou své vlastní skupiny.
S touto taxonomií pracují mnohé empirické výzkumy v interkulturní psychologii, jak ukážu na vybraných případech. Uvedené typy adaptace se týkají nejen imigrantů, ale jsou mnohdy uplatňovány i v soužití autochtonních etnických minorit s majoritní společností.
6.1
Akulturační preference imigrantů
Dnes existuje velmi rozsáhlý počet empirických výzkumů zaměřených na problémy adaptace a akulturace imigrantů. Nálezy jsou publikovány zejména v časopisech International Migration Review, Journal of Refugee Studies a samozřejmě také v Journal of Cross-Cultural Psychology (viz v podkap. 4.1). Intenzivně se těmito problémy zabývá tým K. Liebkindové ve Finsku, kam po roce 1990 přicházejí imigranti zejména z bývalého Sovětského svazu, z Vietnamu a Somálska. Jeden výzkum se týká akulturace rusky mluvících imigrantů ve Finsku (Jasinskaja-Lahti a Liebkind, 2000). Byla srovnávána skupina adolescentů (N = 170) z rodin Rusů a jiných rusky mluvících imigrantů se skupinou mladých Finů, přičemž bylo vyšetřováno, do jaké míry se mladiství imigranti adaptovali na kulturu Finů. Zjistilo se, že existuje významná korelace mezi etnickou identitou imigrantů a jejich akulturačními postoji a strategiemi: Imigranti vykazující vysokou míru uchování ruské identity preferují strategii separace, nikoliv strategii asimilace. Naopak imigranti přejímající finskou identitu mají pozitivní postoje k asimilaci a negativní postoje k separaci.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208091