98
B enedikt X V I .
dokonce ve třetí osobě, když tvrdí, že jeden člověk byl uchvácen do „zahrady“ Boží, do ráje. Kontemplace je tak hluboká a intenzivní, že si apoštol nevzpomíná na obsah zmíněného vidění, ale ví přesně datum a okolnosti, za kterých jej Pán způsobem tak totálním přitáhnul k sobě v okamžiku jeho konverze cestou do Damašku (sr. Flp 3,12). Svatý Pavel dále říká, že kvůli tomu, aby pro vznešenost obdržených zjevení neupadl do pýchy, byl mu dán „osten“ (2 Kor 12,7), bolest, a že naléhavě prosil Vzkříšeného, aby byl zbaven tohoto satanova posla neboli bolestného ostnu ve svém těle. Třikrát – jak píše – prosil Pána, aby od něj vzdálil tuto zkoušku. A právě v této situaci za hluboké kontemplace Boha, kdy „uslyšel slova nevyslovitelná, která člověk nesmí vyřknout“ (v. 4), dostalo se mu odpovědi. Zmrtvýchvstalý se k němu obrací jasnými a ubezpečujícími slovy: „Stačí ti moje milost, protože síla se tím zřejměji projeví ve slabosti.“ (v. 9) Pavlův komentář k těmto slovům může překvapovat, ale ukazuje, jak porozuměl významu toho, že je opravdu apoštolem evangelia. Zvolal totiž: „Velmi rád se tedy budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočinula Kristova moc. Proto s radostí přijímám slabosti, příkoří, nouzi, pronásledování a úzkosti a snáším to pro Krista. Nebo když jsem slabý, právě tehdy jsem silný.“ (v. 9b–10) Nechlubí se tedy svými činy, ale působe ním Krista, který jedná právě v jeho slabosti. Zastavme se ještě chvíli u této události, ke které došlo v době, kdy Pavel žil
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207838