98
JAN JANDOUREK
zopakoval a uzdravoval nemocné, a on to nebude umět. Bez zázraků by to bylo vlastně v náboženství jednodušší.“ „V něčem ano. Jenže čas od času se něco aspoň zatím nevysvětlitelného děje, takže je těžké se zázraků úplně zbavit.“ „Jenže podle toho, co jste říkal o falzifikaci, se zázrak stejně nedá dokázat, i kdyby se skutečně stal, protože my všechny přírodní zákony neznáme a nikdy znát nebudeme. Jasnovidnost a uzdravování tak můžeme odkázat na vysvětlení někdy v budoucnu.“ „To je taky celkem rozumné. Na tom se ale duchovní život zarazit nemusí. Ono se totiž – a to už opouštím sociologii – dá o takzvaném zázraku mluvit i jinak. Nový zákon říká o Ježíšovi, že konal mocná znamení. Znamení je viditelná událost, která odkazuje k něčemu neviditelnému. Uzdravení těla vede k uzdravení ducha. To je také smysl té Markovy historky. Ježíš začal odpuštěním hříchů. Okolostojící jsou pohoršeni, co si to troufá. Tak Ježíš svou autoritu potvrdí uzdravením. Nešlo o zdravotnický úkon.“ „Takže by ho třeba ani neuzdravil, kdyby se do něj nepustili?“ podivila se Destiny. „To by byla škoda, ne? Když už to jednou uměl.“ „Kdo ví. Asi by mu to stejně nedalo. Ale to už jsme na poli literatury. Na to si budete muset najít jiného rádce.“ „Mně vyhovujete,“ ujistila mě. „Ale přece jen je to trochu problém. Jak má člověk nějak rozumně a rychle poznat, že je něco blbost? Někdy to nejde vůbec, jako s tím uzdravováním, někdy by to zabralo roky.“ „To je pravda,“ uznal jsem. „Jak mám rychle zjistit, že na severním pólu nejsou otvory, kterými vylétávají z tajné základny zevnitř zeměkoule létající talíře? Jet na místo by bylo poněkud nákladné a zabralo by to dost času. Navíc ještě milovníci záhad
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207830