8. kapitola
˝˜ ˝˜
Její oči byly šedé, a pleť měla bledou, Ale povahou byla šlechetná, něžná a svobodná…
V následujících dnech se Amaliin pesimistický přístup nezměnil. Její náladovost, pro ni typická, dělala Meg starosti. Když se jí vyptávala, nejdříve Amalie pouze říkala, že ji lady Scottová nemá ráda a že ve Scott’s Hallu nenašla nic poutavého, čemu by se věnovala. „Tebe baví zjišťovat, jak funguje zdejší domácnost,“ prohodila Amalie třetí den jejich pobytu a ušklíbla se. „Mně je to jedno a lady Scottová nepotřebuje, abych jí s něčím pomáhala. Více než my ji zajímá to, aby našla minstrela, který zpěvem předčí toho, kterého sehnala hraběnka z Douglasu pro svého manžela do Hermitagu.“ Meg nemohla popřít, že jejich hostitelka se nesnažila najít jim zábavu. Avšak to Její Jasnost nedělala ani pro své děti, když měly přijet na návštěvu. K Meg a Amalii se však chovala přátelsky a ochotně zodpověděla každou otázku, kterou jí položily. Jenom předpokládala, že se zabaví samy. „Obě potřebujeme pohyb. Ráda bych prozkoumávala Ettrick Forest, i kdybych jenom viděla jeho větší část, než na jakou se nám odsud naskýtá výhled. Co kdybych nám zkusila domluvit vyjížďku?“ řekla Meg. Ačkoliv Amalie projevila o její návrh malý zájem, Meg se ne101 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207711