89. Jak panenka očistila brýle Brýle si babička Františka schovala do kalendářového tunelu jako do pouzdra. A asi na ně zapomněla, pro tože si brýle odvykly koukat se na svět. Mžouraly svými sklíčky, tu na koníčka, tu na panen ku, tu na Kopíráčka. Kopíráček se přes jejich skla podíval na Šuplenku. A musel se smát. „Jé, panenko, ty jsi vyrostla.“ Panenka jukla na panáčka z druhé strany a také se pousmála. „Já vyrostla, ale z tebe je trpaslík!“ Skla brýlí totiž jedním směrem zvětšovaly, druhým směrem zmenšovaly. Brýle se netrpělivě zavrtěly. Stále ještě neměly ten pravý ostrý zrak. Seděl na nich prach. Šuplenka si toho povšimla, vzala cípeček zástěrky a brýle od prachu utřela. 90. Jak si hráli na bruslení Hned bylo brýlím veseleji. Teď si konečně mohly po řádně prohlédnout panáčka i panenku. „Chcete si se mnou zahrát hokej, nebo na bruslení?“ „Hokej,“ vykřikl Kopíráček, neboť je to kluk. „Bruslení,“ vykřikla panenka, neboť je to holka.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207468