Nell jen nerada opouštěla Jacka, představujícího pro ni v tuto chvíli jediného spojence a jistotu, ale zároveň nemohla zklamat laskavou paní Whiteyovou. A pak - musela si přiznat - docela se už těšila, až ze sebe svlékne ty staré hadry, ve kterých cestovala. Přijala tedy Rubyinu dlaň a nechala se odvést do domu. Ještě se stihla ohlédnout po Jackovi, ale ten před jejím pohledem uhnul očima. Zabolelo ji to. Stydí se za ni, to je jasné. Jistě už lituje toho, že jí nabídl svou pomoc a přivedl ji sem. Vedle rančerovy dcery musí vypadat jako chudá příbuzná. Sklopila hlavu, aby si nikdo nevšiml jejího zklamání a vešla do domu. Prošly přes velký obývací pokoj, jemuž vévodil obrovský kamenný krb, a společně vystoupaly pohodlným dřevěným schodištěm do horního patra, kde byly ložnice. Nell se zvědavým úžasem pozorovala pro ni nové prostředí. K svému překvapení zjistila, že vnitřní zařízení ranče se nijak zvlášť neliší od zařízení jakéhokoliv zámožného domu na Východě. I tady viděla vzácné kusy nábytku, jemný porcelán, zrcadla, obrazy. Měla pocit, jako kdyby se najednou ocitla v jiném světě. Připomnělo jí to domov a oči se jí zalily slzami. Ruby ji zavedla do svého pokoje, největší a nejslunnější místnosti v horním patře domu. Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207427