KRÁSNÁ I BEZBOŽNÁ TAJEMSTVÍ NAŠICH DĚJIN
Obdoba knížecí koruny Jak se však dostal nánosek s germánským bohem Odinem na přil bu svatého Václava? Doktorka Hejdová usoudila už podle odlišného původu železa nánosku a samotné přilby, že k ní byl připevněn dodatečně, zřejmě jako ozdobný prvek. Vzhledem k tomu, že se takto doplněná helma nedala vlastně nosit, musela už být vlastně záměrně vytvořenou relikvií, spojovanou s kultem svatého Václava. Motiv postavy na kříži mohl být tehdy považován za ukřižovaného Krista. Vždyť starogermánská mytologie byla patrně ve slovanském prostředí zcela neznámá. Motiv sebeobětování ve vyšším posvátném zájmu svým způsobem spojuje Odina, Krista i svatého Václava. Všichni tři se obětovali, aby vykoupili ostatní, alespoň tak by bylo možné jejich čin vysvětlovat. Byť třeba v případě vraždy svatého Václava nešlo ani tak o víru, jako o moc, o knížecí stolec. Svatý mučedník se z něj stal jaksi dodatečně. Vzkaz, skrytý v postavě, zobrazené na nánosku, mohl mít filozoficky širší dimenze, skrývat určité magické poselství. Jistě, my, kteří si potrpíme na duchovní záhady a tajemství, se rádi s takovými úvahami ztotožníme. Přesto si sám troufnu pochybovat, že by tehdejší křesťanští duchovní na dvoře knížete Boleslava II., kteří byli nepochybnými inspirátory této relikvie, uvažovali tak komplikovaně, aby Odina porovnávali s Kristem. Ačkoli v oblastech severní Evropy, kde byla tato legenda o Odinovi známá, posloužila po pokřesťanštění těchto oblastí k rychlejšímu šíření nové víry. Motiv Krista na kříži pak nahradil Odina, připíchnutého vlastním oštěpem k posvátnému jasanu. Nánosek s Odinem se k nám pravděpodobně dostal z Dánska, kde býval tento bůh velmi uctíván. Ostatně křesťanství se v této 97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207363