98
se někdo zatřásl nebo začal drkotat zuby, vypadala by parafráze těchto událostí v kategoriích opakované změny místa nejspíš komicky. Je sice pravda, že pojmy ‚go‘ (‚jít‘31) nebo ‚walk‘ (‚chodit, kráčet‘) změnu místa implikují, implikují však i pohyb, a jejich explikace by proto měly obsahovat jak prvek MÍSTO (KDE), tak prvek POHYBOVAT SE. 1.2.2.4.2 být Karteziánští filozofové považovali za zcela samozřejmé, že ‚existence‘ (fr. l’existence) patří mezi pojmy, které jsou tak jasné, že je žádná definice nemůže udělat jasnější. Mnoho let jsem tento názor odmítala a myslela si, že ‚existenci‘ lze definovat prostřednictvím takříkajíc „možné referovatelnosti“, tj. následujícím způsobem (Wierzbicka, 1972; 1980): Jednorožci (strašidla, černé labutě) neexistují. = o něčem nelze říct: „to je jednorožec (strašidlo, černá labuť)“
Parafráze tohoto typu se mi nikdy nezdály zcela správné, myslela jsem si však, že časem je bude možné drobně poupravit, a zajistit jim tak přesvědčivost. Po více než dvou desetiletích nevydařených pokusů vymyslet, v čem by tyto „drobné úpravy“ měly spočívat, jsem však nyní přesvědčena, že přišel čas vzdát se všech pokusů o definici ‚existence‘ a uznat, že karteziánští filozofové měli v tomto ohledu pravdu (viz např. Arnauld, 1964/1662, s. 66). Proti jejich tvrzení mám jedinou drobnou výhradu, totiž že substantivum existence (fr. l’existence) i sloveso existovat (fr. exister) patří do slovní zásoby filozofů, nikoliv do každodenní slovní zásoby běžných lidí, a proto je vhodnější jako základní lexikální protějšek tohoto pojmu chápat sloveso být (angl. there is / there are, fr. il y a). Nejde o triviální záležitost, rozdíl mezi těmito výrazy není pouze stylový: V některých kontextech jsou výrazy existovat a být zaměnitelné, v jiných nikoliv: (1) Žádní jednorožci nejsou. ≈ Jednorožci neexistují. (2) Nejsou tu žádní švábi. ≠ ?Švábi tu neexistují.
Jak ukazuje věta (2), sloveso existovat se nevyskytuje společně s příslovečným určením místa. Jde o sloveso využívané k vyjadřování obecných soudů, sou31
Anglické sloveso go může mít také obecnější význam ‚přemisťovat se, pohybovat se‘ a také ‚jet‘, ‚vydávat se (do)‘ atp. [pozn. překl.].
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207362
1. obecné otázky
99
dů o světě jako celku nebo k vyjadřování soudů o celých třídách určitých entit, tj. nikoliv k vyjadřování soudů o singulárních entitách nebo jejich podmnožinách. Pojem BÝT se naopak může vztahovat jak k celku světa, tak ke konkrétním věcem na konkrétních místech: (3) Nejsou žádná strašidla (strašidla neexistují). (4) Na tom místě nejsou žádná strašidla. (?Na tom místě strašidla neexistují).
Chápu-li prvek BÝT jako elementární sémantickou jednotku a chápu-li jako její základní anglické formální protějšky výrazy there is / there are (a nikoliv be ‚být‘ nebo exist ‚existovat‘), řídím se návrhem Cliffa Goddarda z Adelaide Workshop konaného v roce 1986 (viz Goddard, 1986a). Zde navržená elementární jednotka odpovídá tomu, co Goddard označil jako „prezentační/existenční konstrukci“. Podobně jako je elementární sémantická jednotka VŠECHNO významově blízká logickému univerzálnímu kvantifikátoru, je navržená jednotka BÝT blízká logickému kvantifikátoru existenčnímu. O existenci formálních protějšků těchto dvou pojmů ve všech jazycích světa se někdy pochybuje (detailněji viz v kapitole 1.6). Pojmem VŠECHNO se budu zabývat v kapitole 1.6, na tomto místě bych chtěla říct, že ve všech jazycích opravdu existuje lexikální ekvivalent anglického výrazu there is / there are. Tento lexikální ekvivalent může být samozřejmě homofonní s formálními protějšky jiného pojmu či pojmů, je-li tomu však skutečně tak, lze v daném jazyce s jistotou očekávat přítomnost určitých znaků svědčících o existenci polysémie (např. různé gramatické vlastnosti spojené s různými významy). Například v polštině (stejně jako v mnoha jiných jazycích; viz Verhaar, 1966–1973) se pojem BÝT vyjadřuje stejným slovesem, které (v jiné gramatické konstrukci) plní funkci spony. Hypotéza, podle níž ve všech jazycích existují lexikální protějšky pojmu BÝT, by neměla být interpretována tak, že v každém jazyce existuje sloveso s „existenciálním“ významem nebo slovesná konstrukce srovnatelná s anglickým there is ‚je‘. Například v austronéském jazyce tolai (Mosel, 1984, s. 157) se ‚existence‘ (v neslovesné větě) vyjadřuje určitým členem (art), jak to ilustrují níže uvedené příklady (kde c označuje slučovací částici): A kilala-na-mulmulum. art doba-c-hlad ‚Byl hlad.‘ Pata taina, a tava parika. ne sůl art voda všechno ‚Nebyla sůl, jen voda.‘
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207362
100
Ma amana a vaden parika. a předtím art ženy všechno ‚V dávných dobách (existovaly) jen ženy.‘
Fakt, že v jiných typech vět znamená výraz a zhruba řečeno totéž, co anglické ‚the‘ (tj. ‚myslím, že víš, o čem mluvím‘), nijak nevyvrací zjištění, že v neslovesných větách výše uvedeného typu má tato jednotka význam ‚být‘. To, že může jít o lexikální protějšek elementární jednotky BÝT, nevylučují ani jeho gramatické vlastnosti (součást nominální skupiny): neexistuje důvod proč, by měl být tento pojmový element kódován slovesem nebo slovesnou skupinou. Velmi důležitá jsou v tomto směru data z oblasti osvojování jazyka. Pojem ‚existence‘ (ve smyslu, v němž ho navrhuji chápat jako elementární jednotku) je jedním z prvních pojmů objevujících se v dětské řeči. Nejzřetelnější raná realizace tohoto pojmu má podobu jednoslovných výpovědí kombinujících ‚existenci‘ s negací, jako je např. allgone (‚pryč‘, dosl. ‚všechno je pryč‘), pozdější realizace pak mají podobu dvouslovných výpovědí typu milk allgone (‚mléko už není‘, dosl. ‚mléko pryč‘) (Bowerman, 1976, s. 139). Z pohledu dospělého člověka by se mohlo zdát, že výrazy typu allgone ‚pryč‘ jsou složenější a že vyjadřují ‚vymizení‘ nebo ‚skončení‘, nikoliv prostou ‚neexistenci‘ (Bowerman, 1976, s. 128); ‚vymizení‘ nebo ‚skončení‘ jsou však pravděpodobně pojmy, které jsou implicitně přítomné jen v „dospělých“ interpretacích těchto situací. Přítomnost významu ‚neexistence‘ (‚není‘) ve významu dvouslovných výrazů toho typu je zcela nepochybná; ať už je totiž součástí významu raného dětského výrazu allgone ‚pryč‘ cokoliv, kontextově zapojené výpovědi typu „no pocket“ (‚není tu kapsa‘, dosl. ‚ne kapsa‘) (kterou použila Kathryn, když viděla, že maminčino tričko nemá kapsu; viz Bloom, 1991, s. 163) nám o tom nedávají možnost pochybovat. Tento nepochybný raný výskyt vět o ‚neexistenci‘ v dětské řeči zajímavě koresponduje s nepochybným vyjadřováním ‚negativní existence‘ v jazycích, v nichž neexistuje sloveso nebo slovesná skupina vyjadřující pojem ‚být‘ (srov. výše uvedený příklad se solí z jazyka tolai). Neříkám, že ‚neexistence‘ (‚nebýt‘) je v dětské řeči vyjadřována dřív než ‚existence‘ (‚být‘), tvrdím jen, že ve velmi raném stadiu vývoje je vyjadřována jasněji (protože její formální protějšek nelze interpretovat žádnými jinými způsoby). I v řeči dvouletých dětí však může být ‚existence‘ vyjádřena s veškerou přesností, tak jako v níže uvedené větě, již použila šestadvacetiměsíční Julie Batesová (Bates – Bretherton – Snyder, 1988, s. 252): There’s a cleaning lady there. ‚Tam je paní uklízečka.‘
V raných etapách osvojování jazyka se v angličtině pojem ‚být‘ vyjadřuje většinou pomocí dvouslovných kombinací se slovy there ‚tam‘ nebo here ‚tady‘ na první pozici: „there book“ (‚tam knížka‘), „there rhino“ (‚tam nosorožec‘), „there hammer“ (‚tam kladívko‘), „here boat“ (‚tady loďka‘) (Braine, 1976, s. 38). Braine
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207362