* * * „Kam se poděla tma?“ podivila se Cudrn. Apsalar stála u lůžka a kontrolovala si ukryté zbraně. Brzy si bude muset odpočinout – možná odpoledne – ale nejdřív využije denního světla. Ve způsobu, jakým Mebru zabil Semk, bylo ukryto něco důležitého. Kotilionem tato podrobnost otřásla. Třebaže ji nežádal, aby něco zjistila, hodlala se tomu věnovat aspoň den, dva. „Vyšlo slunce, Cudrn.“ „Slunce? Do Propasti, na tomto světě je slunce? Copak se zbláznili?“ Apsalar se ohlédla na krčícího se ducha. V sílícím světle se rozplýval. Ve stínu vedle schoulená Telorast oněměla hrůzou. „Kdo se zbláznil?“ zeptala se Apsalar Cudrn. „No oni! Ti, kdo tohle místo vytvořili!“ „Bledneme!“ sykla Telorast. „Co to znamená? Přestaneme existovat?“ „Nevím,“ přiznala Apsalar. „Nejspíš ztratíte něco hmoty, pokud tedy vůbec nějakou máte, ale bude to dočasné. Nejlepší bude, když tu zůstanete a budete zticha. Před setměním se vrátím.“ „Setmění! Ano, výborně, počkáme tu do setmění. Pak přijde noc a všechna ta tma a stíny a věci k posednutí. Ano, děsivá ženo, počkáme tady.“ Apsalar sešla dolů, zaplatila za další noc a vyšla na zaprášenou ulici. MěšEané již mířili na trh, pouliční prodavači táhli naložené muly, káry plné klecí se zpěvnými ptáky, šrůtek soleného masa či soudků s olejem a medem. Starci se plahočili pod otepmi dříví na topení a košíky s hlínou. Středem ulice kráčely dvě Rudé čepele – opět obávaní strážci řádu a zákona, když teT říše znovu důrazně prosadila svou přítomnost. Mířily stejným směrem jako Apsalar – a vlastně většina lidí – směrem k rozlehlým táborům karavan za městem jižně od přístavu. Rudým čepelím se všichni vyhýbali širokým obloukem. To, jak se ti dva naparovali a ruce v rukavicích měli položené na jílcích tulvarů, sice v pochvách zastrčených, ne však se zapnutým jisticím řemínkem, jak se patřilo pro mírovou dobu, byla jejich arogance promyšlenou, provokující urážkou. Přesto je nikdo nezastavil. Chvíli předtím, než je došla, Apsalar odbočila do bočního průchodu. Do karavanních táborů existovalo více cest. Kupec zaměstnávající pardúnské a gralské stráže a projevující nezvyklý zájem o přítomnost stínové tanečnice ve městě se na oplátku sám stal předmětem zájmu. Kupec možná jen kupoval a prodával 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207082