známku než trojku. Vlastně kvůli němčině jsem nemohl mít vyznamenání, přestože známky z ostatních předmětů byly většinou výborné. Později jsem se vyznamenal i v ruštině, když jsem prohlásil, že „Palyňk ist gorek“, místo abych řekl „горькой полыни“. To mělo být, že pelyněk je hořký. Já si vždy věděl rady. Ale přesto, z ruštiny jsem míval jedničku nebo dvojku. Ruština se mi vždy líbila. Z češtiny nás měla paní učitelka Skřivánková. Hned jak vstoupila poprvé do třídy, dala nám velmi těžký diktát, aby si ověřila stupeň znalostí žáků. Všichni to měli za pět, nejlepší žák třídy Komárek za čtyři. Já neměl v diktátu ani jedinou chybu, bylo to za jedna. Nevím, jak se to mohlo stát. Stál při mně asi duch svatý. Nebo se pozitivně projevila moje velká sečtelost literatury všech žánrů. To paní učitelku Skřivánkovou tak šokovalo, že mi již po celé tři roky nadržovala a měl jsem z češtiny vždy dobré známky. Pan učitel Hoch nás měl z fyziky. Tento předmět nebyl zrovna mým favoritem. Rozsah probírané látky byl velmi náročný. Tím ale ještě náročnější, že pan učitel Hoch byl ve fyzice dost slabý a hlavně, neuměl probíranou látku vysvětlit. Jeho průpovídky během vyučovací hodiny neměly ani nic společného s pravidly českého jazyka. Třeba když probíral látku o vesmíru, prohlásil: „Jupiter měl dva psa“. Mnoho jeho prohlášení mělo ještě zábavnější charakter a vešly do dějin. Bohužel, já si spíše pamatuji obsah závažnějších prohlášení a tak tyto vzpomínky z mé paměti vyprchaly. Nejlepším interpretátorem průpovídek prof. Hocha byl již zemřelý spolužák Honza Šverdík. Od té doby, co byl zvolen starostou města Prostějova, však jeho humor jaksi vyprchal a odmítal nás, spolužáky, těmito průpovídkami pobavit. Možná také proto, že předtím byl ředitelem téhož gymnázia a nechtěl své učitele pomlouvat, i když od těch dob uplynulo hodně vody. Pan učitel Zeman nás měl z tělocviku. Bydlel stejně jako já na Rejskově ulici, vlastně v tom domě naproti, který zvedali o jedno patro do výšky a kde jsem spolu s kamarádem Gáborem sjenal sjednal nápravu jako domnělý inženýr. Tělocvik byl můj velmi oblíbený předmět. I když jsem výškou a váhou patřil mezi ty nejmenší žáky, ve sportování jsem dosahoval lepších úspěchů, než všichni ostatní. Díky mé houževnatosti, soutěživosti, touze vyniknout a jistě i proto, že sportování mě nesmírně bavilo a učitel mě v tom podporoval.
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207017