JEFFERY DEAVER
už nevrhal kradmé pohledy na oči a rty policistky, ale každou chvíli znepokojeně kontroloval ručičku tachometru. Smykem projeli další zatáčku a minuli Brooklyn Bridge. Sachsová neustále přemýšlela o té unesené ženě. Představo vala si její dlouhé elegantní nehty, zatímco sama svírala vo lant zničenými prsty. V mysli se jí natrvalo usadil obrázek, který nedokázala vypudit: bílá větev rozevřené ruky trčící ze zavlhlého hrobu. Jedna krvavá kost. „Stejně je to cvok,“ zabručela náhle ve snaze změnit tok myšlenek. „Kdo?“ zareagoval Sellitto. „Rhyme.“ „Podle mě vypadá jak mladší bratr Howarda Hughese,“ dodal Banks. „Musím říct, že překvapil i mě,“ přiznal starší detektiv. „Vypadá dost špatně. Přitom to býval pohledný chlap. Jenže znáte to, po takovém maléru… Jak to, že děláte pochůzkářku, když tak dobře řídíte, Sachsová?“ „Přidělili mi to. Na nic se mě neptali, prostě mi to oznámili.“ Stejně jako ty, pomyslela si. „A to je vážně tak dobrý?“ „Rhyme? Ten je víc než dobrý. Většina soudních expertů v New Yorku zvládne asi dvě stě mrtvol za rok. Maximálně. Rhyme jich zvládl dvojnásobek. I když při tom ještě šéfoval divizi. Peretti je sice fajn, jenže do terénu vyrazí tak jednou za čtrnáct dní – a to jenom k případům, o které se zajímá tisk. Tohle jste ovšem neslyšela, policistko.“ „Ne, pane.“ „Rhyme to všechno dělal sám. A když nedělal na místě činu, tak se prostě flákal kolem.“ „Cože dělal?“ „Prostě chodil kolem. Procházel se po celém městě a roz 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206970