URBEX (Ukázka, strana 99)

na kraji srázu. Pod ním i přes množství náletu rozpoznáváme zbytky skokanské věže a plaveckého bazénu, vystaveného v roce 1930 jako nejmodernější plovárna v Evropě podle projektu Václava Kolátora. Z padesátimetrového bazénu a desetimetrové skokanské věže s dvěma můstky ale dodnes zbylo jen smutné torzo, u nějž stojí stánek s občerstvením, obsluhující pár návštěvníků, které dávná sláva teras dodnes láká.

V roce 1988 byl sice areál prohlášen za národní kulturní památku, ale od sametové revoluce de facto chátrá. Rány, které mu uštědřily režimy minulého století, se zhojit nepodařilo. Po navrácení teras potomkům

97

Grada_Urbex_layout.def.indd 97

19.11.14 18:55 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206909

98

Grada_Urbex_layout.def.indd 98

19.11.14 18:55 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206909

Václava M. Havla v restituci roku 1992 byl znovuobnoven provoz místní restaurace. Její chod se ale nepodařilo udržet déle než dva roky. O další tři roky později byly pak terasy nadobro uzavřeny.

Z kdysi slavného Trilobit baru, otevřeného v roce 1937, někdo krátce po uzavření areálu ukradl veškerý prvorepublikový nábytek. Následně se do něj nastěhovali bezdomovci, kteří prostor zdemolovali a následně i zapálili. Postupně byla vytlučena či jinak poškozena většina okenních výplní restaurace, pruhované modrobílé markýzy na vyšší terase byly strhány a poničeny byly i interiéry stavby.

V poslední době se navíc tato opuštěná stavba stala hojně navštěvovanou lokalitou. Místo, kde ještě na podzim roku 2013 nebylo takřka možné potkat živáčka, se to najednou hemžilo všemožnými návštěvníky, z nichž jen málokdo respektoval a ctil slávu a historii místa. Místo toho, aby se uvnitř pohybovali tiše, rozjíveně pořvávali jeden na druhého, bavili se vytloukáním zbylých oken a vytrháváním náhradních dřevěných tabulí. Kvůli tomu na přelomu května a června následujícího roku došlo k zasíťování oken v prvním a druhém patře, aby se zabránilo dalším vstupům. Od té doby je možné skomírající krásu slavné stavby obdivovat jen zvenčí. Možná je to ale dobře. Aspoň déle vydrží pro ty, kteří se jí rozhodnou pomoct.

Ještě rychle přelézáme bílou kovovou jakžtakž držící bránu s cedulkou „objekt je střežen psy“. Žádného jsme nepotkali. Pokud tu někdy nějaký byl, pravděpodobně utekl dírou v rozklížené brance. Ani správce na nás nepřišel. Dost možná, že není doma.

Naposledy se zastavujeme u dřívějšího hlavního vstupu, nad kterým visí rozbitý nápis Barrandovské terasy.

Za dveřmi se svítí a o kus dál visí na šňůře vyprané prádlo. Raději tedy neváháme, otáčíme se a odcházíme pryč. Však také zrovna do areálů přijíždí auto s nápisem security na dveřích.

Barandovské terasy • • • • • •

1929 – barrandovské terasy dle návrhu Maxe Urbana byly slavnostně otevřeny 1930 – pod skálou byla vystavěna plovárna 1937 – byl otevřen Trilobit bar 1952 – terasy byly znárodněny 1988 – byly zapsány jako národní kulturní památka 1992 – terasy byly navráceny v restituci potomkům Václava M. Havla

99

Grada_Urbex_layout.def.indd 99

19.11.14 18:55 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206909