Její padák to neslo k hustému lesu. Přiblížil jsem se. Do kontaktu se zemí zbývalo Kate asi půl minuty a já se modlil, aby stihla přistát na otevřeném prostranství a nevletěla mezi stromy. Tak jako tak ji ale čekalo nekontrolované přistání a hrozily jí zlomené kosti – a při nárazu do stromu možná i něco horšího. Krátce jsem z ní spustil oči a prohlédl si volné prostranství pod námi. Všem už došlo, že je něco zatraceně v nepořádku, viděl jsem postavy běžící za Kate a jejím volně unášeným padákem. Taky jsem přes pole viděl uhánět sanitku, která je vždycky přistavená poblíž. Kde byl Chalíl? Kate dopadla na zem asi dvacet metrů před krajem lesa, a než zmizela pod slehlým padákem, stihl jsem zahlédnout, že dopadla tvrdě a vůbec se přistání nepokusila změkčit. Sakra! Prudce jsem dosedl, povolil nohy v holenou, udělal parakotoul, vyskočil na nohy, odhodil záložní padák a sprintoval za Kate. Proletěl jsem zástupem, který se kolem ní shromažďoval, a křičel jsem: „Z cesty! Ustupte!“ Hlouček mi uvolnil cestu a já za několik vteřin klečel u svojí manželky. Se zavřenýma očima ležela na zádech. Tvář měla až na pramínky krve mrtvolně bledou. Po ráně pěstí krvácela ze rtů a nosu, rána na krku taky krvácet nepřestala. To znamenalo, že Kate ještě bije srdce. Velkou silou jsem jí pod zraněním přitlačil krkavici a krvácení přestalo. Prsty jsem nechal přitisknuté na tepně a druhou rukou zkoušel nahmatat pulz. Manželčino srdce bilo jako splašené, aby vykompenzovalo úbytek krve a zpomalilo pokles krevního tlaku. Ještě pár minut a žádná krev, kterou by mohlo hnát, už mu nezbude. Přiblížil jsem tvář k její: „Kate!“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206607