zranění na hlavě muže v britské uniformě. Kdyby jej neo pláchly vlny Lamanšského průlivu, byl by celý promočený krví. Zvedl k ní oči, usmál se a řekl větu, již některé sestry slýchaly až příliš často. „Jsem už v nebi?“ „Obávám se, že ne,“ odpověděla a opětovala jeho úsměv. „Tucker,“ řekl. „Cože?“ „Jmenuji se Henry Tucker a vy jste můj anděl spásy.“ „Myslím, že trochu blouzníte, Henry Tuckere.“ „To nepotrvá věčně,“ odpověděl. Pohladila ho po ruce, zatímco sledovala, jak mu z hlavy prýští krev. „Máte sportovního ducha!“ Rozesmál se a jeho smích přešel do chroptění, až měl co dělat, aby se zase uklidnil. „Sportovní duch? Víte, co by byl sportovní duch, moje milá? Kdyby se Churchill s Hit lerem postavili proti sobě do ringu a nikdo další by neu míral.“ „To by bylo opravdu jeho nejvyšším projevem,“ sou hlasila. Vojákova tvář zvážněla. Pohladil ji po ruce. „Zaženeme ty parchanty zpátky.“ „Ano, zaženeme, Henry Tuckere.“ Hleděl na ni. „Na vaší jmenovce stojí jen Betsy.“ „Betsy Douglassová,“ odpověděla. „Nechci, aby každý věděl, jak se jmenuji i příjmením, tak jsem si ho na jme novce zakryla.“ „Ale mně jste ho řekla.“ Zamyšleně přikývla. „Vy jste jiný, Henry Tuckere.“ Ať se cítí být výjimečný. Zaslouží si to. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206405