98
obci. Ale ani prameny z druhé strany nebyly a nejsou zcela úplné, již proto, že v hektických listopadových dnech roku 1989 se pozornost aktérů „minutu po minutě“ se rodících („velkých“) událostí pochopitelně soustředila spíše na jejich uskutečnění než na jejich popis, jeho písemnou fixaci a důslednou archivaci takto vznikající dokumentace. Zároveň se prožitek těchto dnů a jejich atmosféry ukládal v paměti jejich účastníků, kde mu hrozilo, že bude převrstven naléhavými potřebami a úkoly, které přinášela „nová doba“. Mimo jiné za účelem systematického pořizování soudobé dokumentace, ale především systematického zkoumání tzv. bílých míst československých soudobých dějin (zhruba v rozmezí let 1945–1989) byl na počátku roku 1990 z iniciativy Historické komise Občanského fóra v rámci tehdy Československé akademie věd (později AV ČR) založen Ústav pro soudobé dějiny.141 V této souvislosti vzpomíná na využití zahraniční inspirace při transformaci české vědy po předpokládaném pádu komunistického režimu jeden z pamětníků: ... my jsme [v očekávání pádu režimu na sklonku osmdesátých let – pozn. autorů] tak předpokládali, co by se dalo udělat, protože se to celé [historické bádání – pozn. autorů] musí změnit né čistkou, ale vytvořením něčeho novýho. A tehdy to krásně zformuloval Pavel Seifter: ‚Honit ty blbouny normalizační nemá cenu, poněvadž jsou to většinou volové… ale co je důležitý: vytvořit něco, aby to všechny přesvědčilo, že je to lepší a že je to taková věda, jaká teď v Evropě běží.‘ Takže jednou z těch prvních idejí byl ten Ústav soudobých dějin…142
Podle retrospektivního svědectví i analýzy publikovaných výsledků byl pro některé příslušníky generace československých historiků „upozadněných“ po roce 1968 návrat do historické profese (případně 141 Jeho vzorem se stala obdobně zaměřená pracoviště v západních zemích, jako byly např. mnichovský Institut für Zeitgeschichte, pařížský Institut d’historie du temps présent nebo amsterdamský Institut voor sociale Geschiedenis. Viz stručné pojednání Oldřicha Tůmy o dějinách ÚSD. Dostupné [on-line] na: http://www.usd .cas.cz/cs/historie-ustavu-pro-soudobe-dejiny/historie-ustavu [cit. 23. 3. 2011]. Viz též ÚSD, COH, sbírka Rozhovory. Rozhovor s Janem Křenem vedl Pavel Mücke, 26. 4. 2011. 142 Viz ÚSD, COH, sbírka Rozhovory. Rozhovor s Janem Křenem vedl Pavel Mücke, 26. 4. 2011; viz též ÚSD, COH, sbírka Rozhovory. Rozhovor s Milanem Otáhalem vedl Pavel Mücke, 5. 5. 2011. K vylíčení dobového kontextu viz např. Jan Křen – Pavel Seifter: Jak se to tedy mělo dělat jinak? Historická komise Občanského fora a Pithartovy otázky. Soudobé dějiny 16, 2009, č. 2–3, s. 436–443.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206323