Využití geofyziky při sestavování inženýrskogeologických map v měřítku 1:25 000 se ukázalo jako velmi důležitý a efektivní nástroj pro zvýšení jejich kvality. 4.3.3 Laboratorní výzkum Laboratorní výzkum probíhá současně s mapovacími a sondovacími pracemi v terénu. Část zkoušek, zejména některé indexové vlastností zemin, přirozenou vlhkost, konzistenci ap., je vhodné provádět přímo v poli, v polní laboratoři. Náročnější zkoušky hornin se provádějí v geotechnických laboratořích. Zvláštní část laboratorních zkoušek tvoří zkoušky pevných hornin, které probíhají v těsné návaznosti na polní zkoušky hornin na místě (zjištění hodnot statických modulů deformace, smykových pevností, dynamického modulu pružnosti geofyzikálními metodami ap.), a tyto se vhodně doplňují. Jedná se především o zkoušky krychelné pevnosti, pevnosti ve střihu, pevnosti v tahu ap. U hornin, které jsou uvažovány jako vhodné pro těžbu stavebního kamene, eventuálně kameniva do betonu, provádíme všechny potřebné technologické zkoušky, předepsané příslušnými směrnicemi či normami. Totéž platí pro technologické zkoušky ostatních stavebních materiálů. V některých případech je vhodné doplnit poznatky získané geologickým výzkumem petrografickými rozbory jednotlivých typů hornin a zemin. U jílovitých zemin zpravidla děláme rozbor více způsoby (DTA, rentgen, elektronový mikroskop) a snažíme se o zjištění kvantitativních hodnot obsahu jednotlivých jílových minerálů. Charakter změn hornin vlivem chemického větrání se obvykle zjišťuje chemickým rozborem hornin navětralých a hornin o různé intenzitě zvětrání. Je vhodné sledovat tyto změny v některých hlubších sondách, zasahujících až do větráním nenarušených hornin. Srovnáním takto získaných hodnot pro různé petrografické typy hornin můžeme i u jednotlivých odkryvů posoudit stupeň jejich zvětrání. Makroskopicky zpravidla rozdělujeme horniny na zvětralé, silně a slabě celkově navětralé, hluboce a mělce podél puklin navětralé a zcela zdravé. Navětrání celkové a podél puklin svědčí o cirkulaci podzemní vody. Vodnímu stavitelství zpravidla signalizuje horninu s puklinovou propustností. Během dokumentace hydrogeologických jevů se odebírají vzorky vody, které se v laboratoři podrobují buď zkrácenému, nebo celkovému chemickému rozboru pro posouzení agresivních vlastností vody. Voda, která přichází v úvahu jako pitná, se podrobuje mimo celkové analýzy ještě bakteriologickému vyšetření. Některá základní stanovení chemických vlastností vody (pH ap.) se provádí obvykle přímo v poli. Chemické analýzy se používají někdy i pro zkoumání možných spojení různých horizontů podzemních či povrchových vod. Výsledky se obvykle znázorňují v hydrogeologické mapě, nebo v mapách odvozených (mapy průsaků ap.).
4.4 Inženýrskogeologické mapování zvláštních území Při inženýrskogeologickém mapování je nutno věnovat mimořádnou pozornost zvláštním územím, kde by inženýrskogeologické podmínky mohly podstatnou měrou ovlivnit konstrukci přehrady, nebo její výstavbu znemožnit. Na základě získaných zkušeností lze konstatovat, že značné těžkosti vznikají zejména v obtížných přírodních podmínkách, jejichž výčet není prakticky možné beze zbytku určit. Jako nejvýznamnější můžeme uvést následující příklady: 72 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206221