„Vavřinec“ zásoboval Komínka tolika informacemi, že ten je chudák nestačil zpracovat do jednoho záznamového formuláře. Takže z jedné schůzky vyrobil dva i tři záznamy: * KOSTÚR současný celkový vývoj v PLR vítá s nadšením ve smyslu předpokládaného rozkladu systému. Opření odborů o katolicismus považuje za správné využití jisté potencionální síly v národě. Přeje situaci, kdy by došlo k oddělení armády od strany. Do budoucna sice očekává možnost vojenské intervence ze strany sousedních států Varšavské smlouvy, ale to až v krajním případě, jestliže se podaří izolovat polskou armádu od strany. (Snad každému dojde, že ty větné formulace nepocházejí od Komínka, který by se na ně určitě nezmohl. Co byl „Vavřinec“ vlastně zač? Že by svlíknul kabát pravicového exponenta a navlékl na sebe komunistický havelok?) Jedná se o návazné informace k objektu sign. sv. ŘIDIČ, ev. č. 20471. Ohlas (na polskou Solidaritu) poukazuje na smýšlení KOSTÚRA, které je namířeno proti základům socialistického zřízení. Z ohlasu je patrná charakteristika KOSTÚRA a dále kterému systému státního zřízení je stoupencem. (Komínek sice neumí pády ani skloňování, nicméně je schopen rozeznat, že v mém případě se nejedná o fandění typu Sparta nebo Slávie.) * Aby bylo jasno, že „Vavřinec“ nebyl žádný primitiv a analfabet, uvedu záznam ze schůzky konané 16. 10. 1980, kterou Komínek zpracoval 10. listopadu. Které formulace jsou řídícího důstojníka StB a které „Vavřince“ nechám na rozhodnutí čtenářů. * Pramen zná Jaroslava HUTKU osobně z doby před jeho emigrací, kdy HUTKA vystupoval často v Litvínově, na scéně „Docela malého divadla“. Pramen charakterizoval HUTKU a jeho činnost tak, že jméno Jaroslava HUTKY bylo nejprve spojeno spíše s národními snahami K. J. Erbena, Františka Sušila a Františka Bartoše. Z jejich sbírek lidových písní HUTKA čerpal pro svou vlastní interpretaci lidových písní a balad – zpíval je mladým lidem a nutno říct, že s velkým úspěchem a tato jeho činnost byla velkým a skutečně hodnotným přínosem k jejich kulturnímu rozhledu. Hutka dokázal svou interpretací a smyslem pro melodičnost postavit importovaným písním ze západu stejně přitažlivou a v mnoha 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206103
případech lepší protihodnotu. (Bob Dylan, Joan Beazová či SimonGarfunkel byli tedy břídilové...) HUTKA se stal oblíbeným lidovým (folkovým) zpěvákem. Pak v sobě objevil skladatelský talent a zaměřil jej na formu protest písní. Mnozí lidé po emigraci Karla KRYLA pociťovali v této oblasti zřejmě citelnou mezeru a tak HUTKA buď sám nebo tak trochu „popostrčen“ začal zprvu jen zpívat KRYLOVY písně na různých oficiálních nebo neoficiálních vystoupeních (na těch druhých pochopitelně ve větší míře) a později vlastní skladby a texty. Jejich zaměření bylo protispolečenské, od jemných alegorií, přes výraznější formy až po vysloveně odsuzující a zesměšňující. Takovéto písničky často zpíval na takových pořadech, jejichž program byl původně ohlášen jako pořad folkový. Podle možností tyto písně vkládal mezi ostatní a také ve vlastním doprovodném slově podle možností činil všelijaké narážky v podobě žertů nebo alegorií. Mezi mladými lidmi koluje několik magnetofonových nahrávek z jeho vystoupení (jedna i z jeho vystoupení v Litvínově roku 1977 nebo 1978.) Jako signatář Charty se angažoval v jejím hnutí. Snad byl i v Nové Vísce u Chomutova (nikdy tam nebyl). Od roku 1978 je v Holandsku a NSR. Vystupoval i v RFE. * Komínek v podstatě jen přepsal sepsanou zprávu „Vavřince“. Úžasná je představa, jak Anděl klepe na stroji recenzní studii o Hutkovi pro StB, ozve se zvonek a jeho žena Jitka jde otevřít. „Vavřinec“ slyší hlas: „Ahoj. Je Honza doma?“, a okamžitě rve papír z válce psacího stroje. Panebože, s kým jsem to kamarádil? * 2/ Jedná se o prvotní poznatek, který navazuje na dřívější poznatky v sig. sv. ŘIDIČ. HUTKA nyní působí v Holandsku a NSR, několikrát také vystupoval v RFE. HUTKA dále působí i v čs. Emigrantském časopisu Okno, který vychází v Holandsku. Ve zprávě je blíže charakterizovaná osoba HUTKY, i způsob kterým negativně ovlivňoval mládež na svých koncertech. Před svou emigrací, HUTKA často vystupoval v Litvínově a měl možnost se stýkat se skupinou mládeže v Nové Vísce u Chomutova, kterou vedl KOSTÚR (Komínek ze mě udělal málem vedoucího Hitlerjungend, ale jestliže jsem já byl „vedoucí“, tak jím byl rovněž Vendelín, Skalák, Čuňas, Šimako, Lenka, Silvestra atd.). HUTKA byl 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206103
i signatářem Charty. Je zde možnost, že HUTKA má styky na KOSTÚRA, nebo některého jiného člena z Nové Vísky a že HUTKA jako aktivní emigrant zasílá do ČSSR zprávy ze života čs. emigrantů a články hanobící soc. zřízení a život v ČSSR. Šiřitelem těchto zpráv na Mostecku by mohl být někdo ze skupiny v Nové Vísce. * Konspirační teorie provinciálních estébáků dosahuje stejné světové úrovně jako v hlavním městě Praze, jak jsem se v dalších letech přesvědčil. Že VOKNO s holandským Oknem nemělo nic společného, jsem už zmínil. Jde zcela o náhodnou shodu názvu, leda že by Hutka název „pajcnul“ a vynechaným nespisovným V chtěl čelit případnému soudnímu sporu o obchodní značku... Komínkovo šerlocké zpravodajství je svědectvím, že Mostecká StB začala kolem mne intenzivně poletovat jako můry přitahované světlem. Naštěstí se mezi nimi netřepotal lyšaj smrtihlav ze stalinských let, ale pouze normalizační noční motýl s vyšisovanou rudou hvězdou. Jinak musím „Vavřincovy“ reference o Hutkových vystoupeních v Litvínově potvrdit, pochopitelně bez těch vlezdoprdeleckých ideologicky hodnotících žvástů. Na jednom jeho vystoupení jsem byl a probíhalo přesně tak, jak „Vavřinec“ popsal. S Hutkou jsem se osobně neznal, ale se skupinou lidí kolem „Docela malého divadla“ měl dobré kontakty. Do Litvínova rád jezdil, což se odrazilo i v tom, že jednu svou píseň pojmenoval „Litvínov“. Oslava života v severních Čechách to ale v žádném případě nebyla. Do Litvínova před emigrací ještě jednou zajel, měl ale už zákaz vystupování, tak tam nehrál. Pamatuji se ještě, že jsem ho viděl také v televizi v nějakém pořadu pro esesemáckou mládež, kde zpíval jednu ze svých nejfrekventovanějších písní: „Břízo zelená“. Drobet mi ho bylo líto, protože měl svoje kudrnaté háro schované pod čepicí. Naštěstí nedopadl jako Nohavica, který bonzoval StB na svůj inspirační zdroj Karla Kryla, že je zamindrákovaný ze svého malého vzrůstu. Pardon, já zapomněl, že do umělecké tvorby se nemá plést mravní charakter autora! Pramen „Sieben“ 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206103