Postupujeme-li chronologicky, dostaneme se pak ke Komenskému podpisu z roku 1614, kdy si koupil v Heidelbergu Koperníkovo pojednání De relutionibus orbium… a podepsal se do něho jako jeho majitel: 12/ Johannes Amos Nivanus. Kdyţ se vrátil do vlasti, působil ve Fulneku a z té doby se zachoval v pozemkové knize města Třebíče záznam z roku 1618: 13/ Jan Amos Nivanus, správce církevní v městě Fulneku. Zdá se tedy, ţe počet podpisů „Nivnický“ z let 1611 aţ 1618 daleko převyšuje tři údaje, které jako by potvrzovaly Uherský Brod. Matematicky je to jasné. Stačí to? Odpůrci „nivnického rodiště“ soudí: „Jak vysvětlit tento rozpor — totiţ ţe se v mládí podepsal… Nivnicensis, Nivnicenus, Nivanus a od pobytu v Elblagu Hunno Brodensis? Komu máme věřit spíše? Mladému devatenáctiletému studentu, zvláště kdyţ při zápise do matrik mohlo být udáno i poslední bydliště (opět ona námitka! — pozn. M. I.) — či dvaapadesátiletému, tehdy jiţ proslulému reformátoru školství?“ Zváţíme-li, co víme, opravdu to vypadá, jako by se Komenský v mladickém romantismu nejdříve podepisoval Nivnický (Nivánský), nikdy ne Komenský, a teprve později Uherskobrodský. Měl pravdu Jiří V. Klíma, jestliţe zlehčoval údaje s nivnickým jménem tím, kdyţ připomínal, ţe tehdy bylo Komenskému devatenáct let? Slova Nivnický skutečně pouţíval především v době svých studií, na které odešel z Přerova, kde do té doby chodil do škol, avšak poručníci (či příbuzní?) stále bydleli v Nivnici. Mohl tedy Nivnici chápat jako své ,trvalé‘ bydliště v Čechách, zatímco v Přerově byl pouze ,na studiích‘. Je třeba se proto podívat, jak se prováděly zápisy na středověkých vysokých školách. Zda se zaznamenávalo ,rodiště‘ či ,bydliště‘. Jiří V. Klíma jako zastánce rodiště = Uherský Brod kdysi napsal: „Jsou doklady… ţe se lidé psali a jmenovali podle svého posledního bydliště a ne vţdy podle rodiště, v němţ Komenský jako úplný sirotek od dvanáctého roku neţil…“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206050