„Kolik je?“ natočím hlavu k Nikovi a hodím si nohu přes nohu. „Za minutku tři. Myslíš, že se tu vážně někdo objeví? Možná by se to ještě dalo zabalit,“ šeptá Niko a očividně by to nejradši i udělal. „Blbost! Požene je sem zvědavost, na to můžeš vzít jed. Do čtvrt na čtyři to vydržíme každopádně,“ šep tám sebejistě, ačkoliv si i já začínám připadat tak nějak nesvůj. Šaška tu totiž ze sebe nedělá Niko, ale já, takže by měl dodávat odvahu on mně, a ne naopak. Pevně doufám, že tu netvrdneme zbytečně a že ko nečně dostaneme příležitost naservírovat jim to se vším všudy, ale zároveň chovám naději, že se tu třeba přece jen nikdo neobjeví a ve čtvrt na čtyři zase nepozoro vaně zmizíme.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206032