98
v oblasti institucí, zejména vytvoření Evropské služby pro vnější činnost. Smlouva ale také, alespoň částečně, zrušila pilířovou strukturu. To bezpochyby platí pro oblast bývalého třetího pilíře, který se zcela komunitarizoval. Neplatí to už tolik pro oblast pilíře druhého, společné zahraniční a bezpečnostní politiky, kde v podstatě zůstala všechna dosavadní omezení včetně malého vlivu nadnárodních institucí či potřebě souhlasu všech členských států v Radě.
3.1.2 Současná role Evropské unie v otázkách bezpečnosti Zajištění bezpečnosti patří k hlavním důvodům, kvůli kterým členské státy Evropskou unii vůbec založily. Hned první dvě položky článku 3 SEU, který definuje cíle a úkoly Evropské unie, se bezpečnosti týkají. Cílem Unie je podle něj „podporovat mír“ a také poskytovat svým občanům „prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se ochrany vnějších hranic, azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání zločinnosti“ (čl. 3.1 a 3.2 SEU). Ve vnějších vztazích Unie prosazuje své hodnoty a zájmy tak jako každý aktér a také „přispívá k ochraně svých občanů“. Vedle přispívání k míru a bezpečnosti se také hlásí k „přísnému dodržování a rozvoji mezinárodního práva, zejména k dodržování zásad Charty Organizace spojených národů“ (čl. 3.5 SEU). Plnění těchto úkolů bylo ovlivněno historickým průběhem evropské integrace a efektivita Unie je do značné míry ovlivněna rozdělením odpovědnosti za různé aspekty působení EU jak uvnitř, tak i vně svého teritoria. V rámci vnějších vztahů tak například Unie chce „zachovávat mír, předcházet konfliktům a posilovat mezinárodní bezpečnost“ (čl. 21.2 SEU). K dosažení tohoto cíle ovšem může přispívat celou řadou nástrojů. Od „tvrdé“ bezpečnosti v podobě vysílání vojenských jednotek do krizových oblastí, přes školení místních bezpečnostních jednotek, finanční i expertní pomoc při vytváření fungujících státních struktur, až po zvláštní nastavení svých dovozních cel, kterými podporuje místní ekonomiku v ohrožených oblastech. Zatímco některé z těchto nástrojů spadají pod komunitární rozhodování, nad jinými si zachovaly kontrolu členské státy. Obecně lze říci, že Evropská unie chápe bezpečnost velmi široce. Evropská bezpečnostní strategie „Bezpečná Evropa v lepším světě“ přijatá Evropskou radou vymezuje pět hlavních hrozeb, kterým musí Unie čelit – terorismus, proliferace zbraní hromadného ničení (ZHN),
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205970