98
litiky a navíc je přednášející jednou z klíčových postav protektorátního pojišťovnictví. Rosenkranz konstatoval, že národní socialismus jako hnutí se vyznačuje nedostatkem teoretických úvah, ale dává jednoznačně přednost činům. Proto se v oboru hospodářství nesnaží o vymezování definic a pojmů, jen prostě stanoví, jaké povinnosti a úkoly má hospodářství plnit. Národní socialismus neuznává primát hospodářství před politikou. „Cílem národního socialismu je plnit politické úkoly německého národa a všechno ostatní jsou pouhé prostředky pomocné, jež mají sloužit k plnění cílů politických.“ Německo skoncovalo se zásadami liberalismu, nikoli však debatováním, ale tím, že celé hospodářství podřídilo politice. Rosenkranz prohlásil, že vývoj posledních šesti let tomuto přístupu dává za pravdu. V hospodářství je nejdůležitější výroba a jí se musí uzpůsobit ostatní složky. Pro posuzování samotné lidské práce je důležité politické hledisko. Každý člověk musí vědět, co je politickým cílem jeho práce.237 Rosenkranz definoval tento politický cíl pro zaměstnance pojišťoven. „Každý pracovník pojišťovací musí si tedy být vědom, že nepracuje pro generálního ředitele ani pro pojišťovnu samotnou (aby mohla vyplácet dividendy akcionářům), nýbrž že účelem jeho práce je spolupůsobiti na vybudování organismu pojišťovacího, který by byl s to odstraňovati za nejmenší možný náklad v největším počtu případů účinky událostí, jež jinak jsou s to vyvolávati hospodářské otřesy. Pojišťovací pracovníci musí dovésti správně hodnotiti význam své práce v rámci celkového hospodářství, tj. správně hodnotiti, jaký mají podíl na řádném chodu celého hospodářského organismu, na udržení politické linie a na dosahování politických cílů.“238 Dle Rosenkranze239 má pojišťovnictví tři hlavní úkoly: organizaci rizikového společenství, pojistnou ochranu v největším počtu případů a nejmenší možné náklady. Při organizaci rizikového společenství se nyní nově apelovalo na pojistníka, že jeho nedbalé chování má vliv na celé společenství. „Chování pojistníka, poškozující pojistné společenství, musí být proto konstruováno jako zvláštní zločin, neboť jeho jednáním 237 Rosenkranz citoval historku říšského ministra Todta při návštěvě stavby dálnice, kdy se zeptal jednotlivých dělníků, kteří sypali písek, jakou práci dělají. Jeden odpověděl, že sype písek, druhý, že vydělává peníze, a třetí, že staví vůdcovu dálnici. Právě ten třetí dělník správně vnímal politický cíl své práce. 238 Pojišťovnictví v národně socialistickém hospodářství, České asekurační listy, červen 1940, s. 44–47. 239 Odvolával se na definici profesora Paula Riebesella, který do roku 1937 vedl hospodářskou skupinu pro veřejnoprávní pojištění v rámci Říšské skupiny pro pojišťovnictví a později řídil pojišťovnu Isar.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205789