70
Porodnictví
tů je lékem první volby metyldopa (Dopegyt). Mezi její vedlejší účinky patří posturální hypotenze, slabost, retence tekutin, sedace a zduření sliznic. Jsou zaznamenány i případy, kdy se projevil pyrogenní účinek metyldopy s teplotami nad 41 °C. Další ze skupiny antihypertenziv jsou betablokátory, u nichž hrozí riziko bradykardie, hypotenze a snížení perfuze placenty i fetální hypoxie. V graviditě se proto využívají kardioselektivní betablokátory bez vnitřní sympatomimetické aktivity (ISA). U nás je k dispozici metoprolol (Vasocardin). Novějším betablokátorem, který se používá k akutnímu snížení tlaku, je labetalol. Může však snížit prokrvení dělohy až o 25 %. Mezi v graviditě aplikované blokátory kalciových kanálů patří zejména antagonisté kalcia nifedipinového typu (Cordipin), které se dají použít k rychlejšímu snížení tlaku, ale hrozí u nich nebezpečí tachykardie a hypotenze. Diskutuje se také jejich využití k oddálení předčasného porodu. K akutnímu snížení tlaku je nasazován dihydralazin, který je při parenterálním podání účinný již po 20 minutách. Jedná se o tzv. přímé vazodilatans. Mezi nežádoucí účinky patří tachykardie, palpitace, bolesti hlavy a kloubů a následkem zduření sliznic i pocit ucpaného nosu. Vitaminy a vitaminové směsi
V posledních letech jsou vitaminové preparáty v graviditě nadužívány. Vznikly dokonce práce, které dávají pravidelnou konzumaci těchto preparátů do souvislosti s nárůstem počtu velkých plodů v termínu porodu. Jiné práce však tuto hypotézu vyvracejí. V této kapitole je nutno zmínit vitamin A a jeho syntetické deriváty izotretinoin a etretinát (kategorie D, X). Jedná se o preparáty s jednoznačně prokázaným teratogenním účinkem na lidské plody, a to při překročení maximální denní dávky 8000 IU. Vzhledem k tomu, že retinoidy mají významný enterohepatální oběh a z toho plynoucí velmi dlouhý poločas eliminace, je nutné jejich vysazení dostatečně dlouho před koncepcí. Mohou vzniknout vady nervové soustavy a srdce, rozštěpy patra a rtu. Vitaminem, u něhož je naopak prokázaný preventivní vliv na vady neurální trubice, je kyselina listová. Tento účinek se dostavuje, pokud kyselinu listovou podáváme tři měsíce před otěhotněním a celý první trimestr v denní dávce 4–5 mg. Zatím nebyly provedeny randomizované studie, které by potvrdily předpokládaný preventivní účinek suplementace vitaminy E a C na snížení počtu preeklampsií a předčasných porodů.
3.7.3
Očkování v těhotenství
Očkování těhotných žen je možné za těchto předpokladů: • riziko nákazy je vysoké • nákaza představuje speciální riziko pro matku nebo plod • vakcína nemůže stav zhoršit Kontraindikované v graviditě jsou živé vakcíny, neboť i oslabený virus představuje teoretické riziko nákazy plodu (spalničky, zarděnky, varicella, BCG). Očkování inaktivovanými vakcínami je v graviditě možné, je-li pečlivě zvážena indikace (hepatitida B, chřipka, tetanus, meningokok, vzteklina). Pokud to stav těhotné umožňuje, preferuje se očkování ve druhém a třetím trimestru. Velmi diskutovaným tématem je v poslední době očkování proti HPV virům. Neprokázala se jeho škodlivost, nicméně obě vakcíny se nedoporučuje v době těhotenství aplikovat. Očkování v těhotenství se věnuje též kapitola 8.6.14.2. Z přehledu teratogenních a nežádoucích účinků léků v jednotlivých indikačních skupinách může vzniknout mylný úsudek, že každé užití nesprávného léku v době těhotenství představuje pro matku i plod velké riziko. Není tomu tak, neboť i u preparátů s jednoznačně prokázanou teratogenitou se incidence výskytu vrozených vad liší. Například u thalidomidu byly ve světě popsány desetitisíce případů poškození dětí, zatímco u lithia ani ne sto. V tabulce 3.11 jsou shrnuty léčiva a látky s významnými nežádoucími účinky na plod. Léčba těhotné ženy by se měla řídit zásadami účelné farmakoterapie. Při porušení těchto zásad v první polovině těhotenství by pacientka měla projít genetickým vyšetřením a při stanovení jakéhokoli únosného rizika být pečlivě prenatálně sledována všemi dostupnými metodami. Není-li poškození plodu jednoznačně prokázáno, není důvod k přerušení těhotenství. Projeví-li se při léčbě těhotné ženy nežádoucí účinky léku, je třeba na principu mezioborové spolupráce léčbu přehodnotit a změnit a matku i plod dále pečlivě sledovat.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205562