36. kapitola V Adamovský jsme se docela nadřeli. Depešova akce byla hodně podobná asanaci. „Vole Džudo, už to vypadá docela k světu.“ Koráb upíjel z plechovky. Seděl na rozvrzaný židli. Na place mezi přízemníma baráčkama. Rozhlíd jsem se kolem. Kdysi se tady chlapi, co dělali údržbu, museli mít fajn. Klid uprostřed Nuslí. Za plotem Botič. Všude stromy. Z největšího baráčku jsme udělali pěstírnu. Dali jsme tam stoly, natáhli kabely a pověsili světla. Měli jsme zářivky, a pak i obrovský, sodíkový lampy, co prosvítěj i londýnskou mlhu. Ty lampy kdysi nakrad Komín. Dělal byty a čet Wallaceho. Tuším v Kokainové dámě se dozvěděl, že jeden bytař vyhazoval pouliční osvětlení, aby na něj nebylo při čórování vidět. Komínovi to přišlo dobrý, ale nedotažený. Místo aby lampy odpojil, tak je rovnou seknul. Byl dobrej. Ani jednou při tom nespad. Teď seděl za neplacení alimentů. Byt mu nikdy žádnej nepřišili. Asi že nebyl v tý tmě k poznání. Jeho fotr potřeboval vyklidit sklep a lampy nám dal za odvoz. Měl jich tam narovnanejch padesát sedm. Vzali jsme jich deset. Nepotřebovali jsme osvítit Letnou. „Vole Džudo, trochu mi dělaj starosti ty solárka. Ti nevím, jestli to není moc vokatý.“ Upil jsem z plechovky. Trochu vokatý to bylo. Neměli jsme mergle na nějaký i třeba vyřazený aparáty s trubicema. Měli jsme ale spoustu zářivek, který vyhazovali ze základky v Boleslavový. Pověsili jsme je na vejšku ze stropu. Pověsili jsme je na řetízky vod špuntů do umyvadel. V Boleslavový rušili i sociálky. Dnešní děcka jsou o krok dál. Viděj ve tmě a nevyměšujou. V místnosti, kde se měl chytat bronz, to vypadalo jak v zářivkovým lese. Koráb měl představu, že lidi budou chodit sem a tam a vono je to osmahne. 97
Punk Zlom.indd 97
3/7/15 1:17 AM Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205339