Česká vzdělanost. Multidisciplinární pohled na fenomén národní kultury
5.1 Vzdělanost jako produkt formálního vzdělávání dospělých Nejprve je nutno konstatovat základní skutečnost: V České republice (podobně v jiných zemích) nejsou k dispozici spolehlivé poznatky přímo o tom, jak je vytvářena určitá úroveň národní vzdělanosti z produktů formálního či neformálního vzdělávání. Vše je založeno na předpokladech a na zástupných indikátorech: Předpokládá se, že čím větší počet dospělých lidí určitého státu či jiného společenství dosáhl vysokoškolského vzdělání, tím vyšší úroveň vzdělanosti tato společnost má. Tento předpoklad – jakkoliv se zdá být oprávněný – není opřen o nějaké objektivně zjištěné poznatky, které by to dokazovaly přímo. Protože za současného stavu vědeckého výzkumu nelze uvedený předpoklad přímo potvrdit, používá se na jeho podporu zástupný indikátor (proxy measure). Tímto indikátorem je participace (účast) dospělých ve vysokoškolském vzdělávání. Existují četné statistické údaje, které vypovídají, jak velký je podíl osob, jež v určité zemi dosáhly vysokoškolského vzdělání (tj. terciární úroveň ISCED 5A a 5B). Pro českou populaci jsou k dispozici především data z mezinárodních přehledů OECD (nejnovější Education at a Glance 2013, 2013 a předchozí svazky). Porovnejme například tyto údaje v tabulce 20. Tab. 20 Podíl osob (věk 25–64 let) s dosaženým terciárním vzděláním v zemích OECD (2006 a 2011) Země
Terciární vzdělání (ISCED 5A + 5B) 2006
2011
Itálie
13
14
Česká republika
14
18
Slovensko
14
18
Portugalsko
14
15
Maďarsko
17
21
Polsko
18
24
Rakousko
18
19
Německo
24
26
Finsko
35
38
Francie
27
29
Švédsko
31
34
Norsko
33
37
Japonsko
40
46
Zdroj: Education at a Glance (2008, 2013); podíly populace v procentech
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205217