HISTORICKÝ
NÁBYTEK
Sedací nábytek Sedací nábytek pravěkých kultur se nezachoval, lze však soudit z některých nálezů na užití kamenných sedadel, později pravděpodobně i dřevěných špalků.
Egypt
Židle s rákosovým výpletem sedáku, Egypt, Nová Říše
Renysenebovo křeslo, ebenové dřevo a slonovinové destičky, rákosový jemný výplet sedáku, Egypt, cca 1450 př. n. l.
Stoličky s koženými popruhy místo sedáku, tvarované nohy jsou spojeny lubem ze zkosených příček, Egypt, Stará Říše
Nejstarší vyobrazení najdeme na malbách a reliéfech starého Egypta a hmotnými doklady jsou hrobové soubory, v nichž je nábytek proveden ve skutečné nebo i zmenšené velikosti. Nejprostším typem sedacího nábytku byly stoličky složené z čtvercové nebo okrouhlé dřevěné desky, do níž byly ve vyvrtaných otvorech zasazeny nohy. Odlišnou konstrukci měly stoličky s koženým nebo vyplétaným sedákem, ty byly sestaveny ze čtyř silných soustružených sloupků, ve spodní části spojených zadlabanými příčlemi. Židle byly podobné konstrukce, sloupkové nohy byly tvarovány jako zvířecí tlapy a začepovány do masivního rámu, opatřeného hustým rákosovým výpletem. Polokruhovité opěradlo bylo složeno ze svislých prkének, které byly zapuštěny jak v zadní části rámu sedáku, tak v horním rámu opěradla. Opěradlo pak bylo zpevněno ještě klínovitými opěrkami začepovanými rovněž do rámu sedáku. Tato konstrukce židle pak byla v podstatě převzata v různých variacích všemi dalšími kulturami.
Antika
Nejtypičtějším sedacím nábytkem antiky je skládací stolička a nůžkové křeslo. Jak jsme již poznali u jiných typů antického nábytku, byly velmi často hotoveny z kovu. O židli v Řecku nazývané „klismos“ s výrazně projmutými a rozestupujícími se nohami se někteří autoři domnívají, že byla odvozena od tehdejších sedel (Prez), ale egyptská židle, kterou můžeme považovat za archetyp židle, tomu vůbec nenasvědčuje. Tyto židle, pokud můžeme věřit soudobým vyobrazením, měly konstrukci zhotovenou z tvrdého dřeva, které umožnilo odlehčené tvarování všech prvků. Jejich tvar, zejména prohnutá zádová opěrka a projmuté nohy, prozrazují současně snahu o vyvážené stabilní provedení. Z vyobrazení nelze bohužel odvodit provedení spojů – viditelné terče v jejich předpokládaných místech mohou naznačovat masivní válcové čepy – kolíky z tvrdého dřeva, ale také jen ozdobné kovové terče kryjící vlastní čepový spoj. Konstrukci skládacích stoliček umožnilo užití koženého sedáku a kovových zkřížených nohou spojených kovovými příčlemi a otáčejících se na čepu umístěném ve středu křížení.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205004