Jak létají dopravní letadla
páry již pojmout nemůže. Co se stane, když nasycený vzduch ochladíme? Část vodní páry začne kondenzovat ve formě vodních kapek. Teplota, při níž k tomu dojde, se nazývá teplota rosného bodu. Pro posouzení vlhkosti vzorku vzduchu tedy potřebujeme porovnat jeho teplotu s teplotou rosného bodu. Pokud je rozdíl velký, je vlhkost vzduchu malá, pokud ne, je vlhkost větší. Pokud je teplota vzduchu stejná jako teplota rosného bodu, je vzduch nasycený (a jeho relativní vlhkost je rovna 100 %). O vertikálních pohybech vzduchu již byla řeč, když jsme mluvili o termické konvekci. Ale když vzduch začne stoupat, bude ve stoupání pokračovat? To závisí na stabilitě teplotního zvrstvení. Pokud je stabilní, stoupající vzduchová hmota bude zpomalovat a vertikální proudy budou tlumeny. Naopak při instabilním zvrstvení bude vzduch stoupat dál. Výstupné a sestupné proudy budou mnohem výraznější a pro cestující v letadle bude let méně příjemný. A platí, že čím vlhčí je vzduch, tím spíš bude teplotní zvrstvení instabilní. O významu tohoto faktu bude řeč ještě později.
Vítr
Vzduch z oblastí vysokého tlaku (tzv. tlakových výší neboli anticyklón) má přirozenou snahu proudit do oblastí nízkého tlaku (tlakových níží) a tím vzniká vítr. Ovšem pohyb vzduchu není přímý, ale je ovlivněn rotací Země. Proudění do tlakové níže se přibližuje k jejímu středu spirálovitě, a vítr tedy nefouká kolmo na izobary, ale v jejich směru. Na severní polokouli se spirály proudící do tlakové níže vždy stáčejí proti směru otáčení hodinových ruček (tedy doleva) a proud vzduchu z anticyklóny se stáčí po směru hodinových ruček (doprava). Na jih od rovníku to je samozřejmě naopak. Pokud jsou izobary na meteorologické mapě blízko u sebe, je rozdíl tlaků neboli tlakový gradient velký a vítr bude silný. Naopak pro malý tlakový gradient, který lze na mapě identifikovat podle vzdálených izobar, je charakteristický slabý vítr. Směr větru (což znamená směr, odkud vítr vane) tedy závisí na vzájemné poloze tlakových výší a níží. Avšak v mnoha místech na světě převládá vítr vanoucí víceméně z jednoho směru. Podnebí České republiky charakterizuje západní proudění s převahou západních větrů. Proto také většina letišť je orientována v tomto směru. Ovšem pokud dráha směřuje jinam, ještě to nutně neznamená, že se tu piloti budou častěji setkávat s bočním větrem – směr dráhy se určuje podle místních podmínek a tady může jistou roli hrát také tvar terénu a to, že ve východní části ČR přibývá kontinentálních vlivů. Ve Velké Británii například převládá vítr západní až jihozápadní; naproti tomu v rovníkových oblastech převládá vítr ze severovýchodu (na sever od
98
dopravni letadlaPoKor1.indd 98
7/17/12 1:37 PM Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204959